14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Ahoj babinetky,
mám trochu zvlátní pocit a tak se chci jen zeptat vás zkuenějích na názor... Začnu raději pár let zátky - kdy jsem se před 11 lety nastěhovala do bytu, tak jsem časem zjistila, e mám doma ducha...měla jsem tam zvlátní pocit, jako bych nebyla doma s dcerou sama a jako by mě někdo pozoroval, ale jinak se nedělo nic zvlátního, do té doby jsem na něco podobného nevěřila, i kdy jsem byla asi na tyhle věci vnímavějí asi od dětství. Natrefila jsem na holčinu, která se tím zabývala a vlastně ona přila na to, e doma "nejsme sami" a odvedla naeho "podnájemníka" na druhou stranu. Byla jsem u toho a to co se u toho dělo mě nenechalo pochybovat (zvonil mobil, který byl bez sim a bez baterky).
Celé roky byl doma klid, neměla jsem pocit, e by tam s námi někdo byl, a zase do minulého týdne, kdy jsem dola domů a jmelí, které mi vidí nade dveřmi vdycky celý rok do dalích Vánoc, bylo na zemi a rozházené po celé předsíni a i v přilehlých pokojích....mřejel mi mráz po zádech, ale říkala jsem si, e to asi spadlo, ale háček ve zdi byl v pořádku a gumička na které jmelí viselo nepraskla. Snaila jsem se to zdůvodnit rozumem a jmelí jsem uklidila a pustila jsem to z hlavy, a do té doby, ne mi druhá den má 20 letá dcera řekla, e se ve tři hodiny ráno zničeho nic probudila, koukla na mobil kolik je hodin a najednou si periferně vimla obláčku kouře (jako jde z cigarety), tak si posvítila mobilem na stěnu, jestli se ji to nezdá a lekla se, jestli nehoří třeba zásuvka, ale zásuvka u postele byla v pořádku a nikde nic...jen prý najednou měla zvlátní pocit a raději se zahrabala pod peřinu a jen odříkala "odejdi, nevolala jsem tě".... Mimochodem o jmelí jsem dceři raději nic neříkala, aby zbytečně nebyla vyděená, protoe mám pociit, e je taky citlivě zaloená vnímat "jiné věci", jen se toho bojí a snaí se to rozumově vysvětlovat...
A moje otázka zní, jestli to jmelí a prouek dýmu můe mít nějakou souvislost a někdo nás navtívil...a u tchán, který zemřel, kdy měla dcera asi 10 let a byli na sebe hodně vázaní nebo někdo jiný...mě se od 7 let ve snu pravidelně objevovala moje babička, která naposledy "přila" kdy se mi narodila dcera a byla se podívat na pravnučku :-) Děkuji.
Není tady
Já s tímhle nemám valné zkuenosti - ale nemohlo by to třeba být tak, e ten vá duch nebyl vymetenej nějak dostatečně, nebo jak? e by se vrátil? Znám z blízkého okolí jen dva podobné případy a jeden proběhl jaksi definitivně, ale v tom druhým taky odváděli nadvakrát.
Není tady
Môe to by ktokožvek a čokožvek... ale vzhžaodm na to, e my sme iví, silnejí a vo "svojom", malo by stači poveda ono "Nevolala som a, vrá sa medzi svojich - tam, kam patrí"...
Není tady
Já jsem na duchy nikdy nevěřila, jsem racionální, pragmatický člověk. Ale po smrti dědy se u nás začaly dít divné věci (dětské hračky jako klavírky a saxofonky začaly hrát samy od sebe, v koupelně se najednou pustila sprcha a tak...). Kamarádka, která se tím zabývá, mi říkala, e se dědova due asi nechce smířit s odchodem a uvízla někde mezi. A mě zamrazilo,protoe děda se vdycky smrti hrozně bál, take by to mohlo být ono. Take mi poradila, a v klidu večer zapálím svíčku a dědovi vysvětlím, e u je jinde a e se nemá bát tam jít, e na něj budeme s láskou vzpomínat a tak. Nevím, zda to byla síla vůle, ale zabralo to a podivné věci u nás skončily.
Není tady
helena123 napsal(a):
Já jsem na duchy nikdy nevěřila, jsem racionální, pragmatický člověk. Ale po smrti dědy se u nás začaly dít divné věci (dětské hračky jako klavírky a saxofonky začaly hrát samy od sebe, v koupelně se najednou pustila sprcha a tak...). Kamarádka, která se tím zabývá, mi říkala, e se dědova due asi nechce smířit s odchodem a uvízla někde mezi. A mě zamrazilo,protoe děda se vdycky smrti hrozně bál, take by to mohlo být ono. Take mi poradila, a v klidu večer zapálím svíčku a dědovi vysvětlím, e u je jinde a e se nemá bát tam jít, e na něj budeme s láskou vzpomínat a tak. Nevím, zda to byla síla vůle, ale zabralo to a podivné věci u nás skončily.
u nás to bylo trochu jinak. babička "nepostřehla, e u umřela. Zemřela doma , byla u nějkolik týdnů pod morfiem.
Není tady