14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Stránky: 1
pokr. komentare
Kontrola ekologického zemědělství se zaměřuje i na kvalitu krmiv a bioproduktů mj.
s ohledem na kontaminaci mykotoxiny. Úřední kontrolou nebyla zjitěna kontaminovaná
krmiva nebo rostlinné bioprodukty. Bezpečnost biopotravin s ohledem na kontaminacimykotoxiny mj. zkoumala Vysoká kola chemicko- technologická Praha a dola i v rámci
mezinárodních výzkumných projektů k závěru, e ekologický způsob pěstování nezvyuje
kontaminaci mykotoxiny.
Tvrzení, e jsou biopotraviny zdrojem mykotoxinů, se vdy opíralo o úvahu, e se
v ekozemědělství nesmí pouívat fungicidy (tedy chemické látky určené k potlačování
houbových chorob, které mohou být mimo jiné zdrojem mykotoxinů), tudí logicky musí
bioprodukty plísně a jejich metabolity mykotoxiny obsahovat. Absenci fungicidů vak
kompenzuje mj. nepouívání minerálních dusíkatých hnojiv, co vede k tomu, e plodiny
v ekologickém zemědělství jsou méně náchylné k napadení houbovými chorobami. Toto
uvedení na pravou míru vak ji médii nikdy přejato nebylo.
K tomu nám sdělila prof. Hajlová z Vysoké koly chemicko-technologické v Praze:
VCHT, dlouhodobě sleduje mykotoxiny v bioprodukci. Ve spolupráci s ČZU, Výzkumným
ústavem Kroměří, Výzkumným ústavem pícninářským v Troubsku či VÚRV Praha, výzkumnými subjekty, které při polních experimentech zajiují striktní dodrování podmínek ekologického zemědělství, jsme opakovaně prokázali, e mýty o vyí úrovni kontaminace biopotravin mykotoxiny nejsou průkazné. Naopak, aplikace některých fungicidů ze skupiny strobilurinu mohou vest ke zvýení produkce toxických sekundárních metabolitu v důsledku chemického stresu, kterému je plíseň při postřiku vystavena.
Jiří Ruprich ve svém příspěvku v MF Dnes té hovoří o "zvýených obsazích jedu" v bio plodinách, které nejsou pesticidy chráněny proti kůdcům. S tímto tvrzením nemohu souhlasit.
Jde o dalí z mýtů, který se často selektivně opírá o studie, které nebyly víceleté a podloené dobrou statistikou. Furanokumariny obsaené v celeru (o něm je v příspěvku zmínka)
jsou, stejně jako dalí řada rostlinných sekundárních metabolitu (např. solanin z brambor),
toxické, ale zdraví člověka při přiměřené konzumaci běných odrůd pokodit nemohou
(alespoň v současné době takové důkazy nejsou k dispozici). Navíc nae experimenty s celerem, realizované v rámci mezinárodni spolupráce, ukázaly pravý opak. Při napadení skladovaného celere plísněmi (t.j. skladitní chorobou) výrazně vzrostly hladiny furanokumarinu
u konvenčního produktu na rozdíl od varianty vypěstované organicky.
Co se týče parazitů, člověku samozřejmě hrozí určitá rizika, pokud nedodruje základní
hygienické návyky. Můe onemocnět toxokarózou, tj. napadení krkavkami, jejich vajíčka se
mohou v prostředí vyskytovat, můe onemocnět i toxoplazmózou, kterou například trpí
kočky, ale tato rizika nelze dávat do souvislostí s biopotravinami ivočiného původu, které
jsou uváděny do trní sítě. To se týká samozřejmě i rizika trichinel, čili svalovce. Státní
veterinární dozor toti kontroluje chovy hospodářských zvířat, veterinární dozor je i na
jatkách a prověřuje se i vepřové maso na trichinely, zejména pokud jde o maso divokých
prasat, které je uváděno do oběhu. U nás se vyskytl poslední případ onemocnění lidí v roce
1954.
V ekologických chovech je věnována pozornost celé řadě preventivních opatření od
správného oetření pastevního porostu, střídání pastevních areálů, správné hygieny
chovného prostředí po pravidelné sledování a odčervování zvířat. Tato opatření jsou stejná u
obou systémů hospodaření ekologického i konvenčního. V případě onemocnění
hospodářských zvířat je v EZ dávána přednost etrnějím, přírodním formám léků,
homeopatikům apod. Pokud je ale nezbytné pouít pro léčbu rasantnějí preparát např.
antibiotika, pak ho veterinární lékař předepíe a pouije, protoe zdraví zvířat a kvalita
ivočiné produkce jsou prioritní. Prodluuje se pak ochranná lhůta na pouití produktů
z léčeného zvířete oproti běným chovům a na dvojnásobně dlouhou dobu, po kterounemůe být produkt pouit pro lidskou výivu. Celý systém ekologického chovu
hospodářských zvířat vak směřuje k tomu, aby riziko onemocnění bylo co nejvíce
minimalizováno.
Dalí krok vede přes zpracování ivočiných produktů, kdy vekeré ivočiné produkty
určené pro lidskou spotřebu podléhají státnímu kontrolnímu veterinárnímu systému včetně
veterinární prohlídky poraených zvířat a masa, systému HACCP ve zpracovnách a
systému rychlého varování v rámci EU o výskytu neádoucích skutečností.
Pozornost je třeba také věnovat kuchyňské úpravě surovin. Známým rizikem jsou ivočiné
produkty nedostatečně tepelně upravené, a u jsou bio nebo konvenčního původu.
Potraviny jak konvenční, tak ekologicky vypěstované jsou biologický materiál, který
postupem času prochází rozkladem. Představa, e na konvenčních potravinách se ádné
plísně ani paraziti nevyskytují, je mylná.
Stejně scestné je i tvrzení, i kdy v tomto případě nebylo namířeno proti biopotravinám, je
vyvolávání dojmu, e běné kuřecí maso je plné hormonů a e po jeho konzumaci mohou
být ohroeny děti. Tady je třeba konstatovat, e růstové hormony se ve výkrmu
hospodářských zvířat nemohou v ČR a to ani v konvenčním zemědělství pouívat ji celá
desetiletí. Dokladem je mj. Plán monitoringu cizorodých látek a jeho výsledky. O tom je
moné se přesvědčit v publikacích Státní veterinární správy na www.svscr.cz, v odkazu
publikace Kontaminace potravního řetězce.
Ekologická zemědělská prvovýroba i zpracování biopotravin podléhá přísné kontrole celého
zemědělského systému, včetně potravin z dovozu, jako vechny ostatní potraviny dostupné
na naem trhu. Dosavadní prověřování dovezené bioprodukce a součinnost státních
dozorových organizací přesvědčily o funkčnosti tohoto systému. Na téma porovnání kvality
konvenčních a bioproduktů dnes ji také existuje celá řada studií, jejich výsledky jsou
závislé na výběru hodnocených ukazatelů a samozřejmě na interpretaci výsledků.
Problematice kvality a zdravotní prospěnosti biopotravin se věnuje i celosvětová organizace
FQH (Organic Food Quality & Health), která ve spolupráci s VCHT i naí ČTPEZ pod
zátitou ministerstva zemědělství uspořádala letos vědeckou konferenci 18.- 20.5. v Praze,
kde zaznělo mnoho pozitivních vědeckých informací o kvalitě biopotravin (více na www.
http://www.fqh2011.org/).
Jene fakta MF DNES zřejmě nezajímají. Domníváme se, e redakci deníku lo jen o to,
vyuít dnes ji neaktuální kauzu se panělskými okurkami k diskreditaci ekologického
zemědělství a biopotravin, nebo v lepím případě alespoň o nepromylenou snahu zaujmout
čtenáře v začínající okurkové sezóně.
Kadý zdravě myslící čtenář si tedy udělá sám svůj úsudek a nejlépe pomocí svého pocitu,
který můe vést spíe cestou důvěry v ekologicky (v souladu s přírodou) produkované
potraviny ne cestou strachu vyvolávajících informací, kterých máme v poslední době plné
sdělovací prostředky.Co je ekologické zemědělství?
Ekologické zemědělství je moderní formou obhospodařování půdy bez pouívání umělých
hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita,
nikoli kvantita produkce. Je zaloené na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům
(welfare), ochrany ivotního prostředí, zachování biodiverzity (rozmanitosti rostlinných a
ivočiných druhů), etření neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udrení
zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. Základem ekologického hospodaření je zdravá
půda. Udrení a zlepování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným
hnojením, pestrými osevními postupy a etrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin a
mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která posiluje
schopnost rostlin se bránit proti chorobám a kůdcům. Regulace plevelů se v rámci
ekologického zemědělství provádí s vyuitím moderní techniky přizpůsobené přírodě.
Ekologičtí zemědělci nepouívají průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové
regulátory a geneticky modifikované organismy.
Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převáně z produkce vlastního ekologického
podniku a je jim umoněno, aby si ila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma se
v ideálním případě snaí chovat jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uivit vlastní
produkcí krmiv. Nákup krmiv je moný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí
být umoněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin
na 1 kus. Zakázány jsou genové manipulace, pouívání hormonů i přenosy embryí. Cílem je
pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, vyuívat místní zdroje a
minimalizovat ztráty. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda - zdravé rostliny -
zdravá zvířata - zdravé potraviny - zdraví lidé - zdravá krajina.
EZ umoňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny - biopotraviny. EZ je jedním z
prostředků trvale udritelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky
Evropské unie, pravidla jsou stanovena s platností pro celou EU (Nařízení Rady ES č.
834/2007 a Nařízení Komise ES č. 889/2008) a upřesněna pro ČR národním zákonem č.
242/2000 Sb.). Kontrolní systém ekologického zemědělství podléhá Nařízení Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách.
Ing. Jiří Urban, koordinátor ČTPEZ
zpracovala Ing. Markéta Sáblíková podle informací ÚKZÚZ, SVS, VÚRV, VÚZV, VCHT a
PRO-BIO Ligy (www.biospotrebitel.cz)
Není tady
Stránky: 1