Tercila napsal(a):

Andilecicek: ale jak zabránit té chemii, kterou cítím ke kolegovi????

Tak se nebraň a užij si to všechno - se všemi důsledky. Jinak ten život stejně nechodí....

AndileciceK ....rozmazlená pinda....

A tohle výrazivo už jsem dlouho neslyšela Musím se tu smát .
Pročpak Tě asi napadlo?

Možná bych si to i užila, ale strach z odmítnutí je silnější, takže pochybuji, že udělám první krok...

NO...a k výrazu, jsem ráda, že jsem Tě pobavila:-). Možná je to trefné...

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

Já se snažím řešit sebe...vybouřená jsem, je mi 30. Když jsem chodila ve 20ti s jedním tenkrát klukem, vztah trval 4 roky, byla jsem strašně moc zamilovaná, chtěla rodinu a děti a jeho milovala...pak jsme se rozešli, on je mamínek, do dnešního dne nemá vztah a žije s matkou, ale to je jedno...S nynějším přítelem jsem 7 let, všechno je super, nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující...Víš, není to o vybouření, on mne prostě přitahuje po té duchovní stránce, ale samozřejmě i po té fyzické. Je mi s ním dobře, povídáme si, sem tam proběhnou nějaké dvojsmysly, ale je u nás 3/4 roku a my si stále vykáme...Já se nechci rozejít se svým přítelem, opakuji se, ale je mi s ním dobře, ale toto s kolegou je prostě jiné...nevím jestli chvilkové pobouření hormonů je i to, když na něj koukám skoro rok jako na obrázek a je to stále silnější...Já vím, že co vyšlu se vrátí, tajemství jsem viděla i četla a zajímám se o toto, ale takovou lásku a naplnění jaké cítím v jeho přítomnosti jsem necítila možná ani s tím ve dvaceti...a nebo cítila jinak? Nevím, je to složité...

Andílečíčíčku,já si myslím,že váš vztah je tak trochu přechozený,stereotypní a nudný,takže hledáš jen povyraženíčko.Vnímáš to jako zázrak chemie,který se ti ještě nestal,ale je to hlavně únik z nudy. Možná,ta svatba byl "posun" ve vašem vztahu,ale asi jste ten krok měli udělat tak o 3 roky dřív a dnes už třeba "hnízdit".

rejka napsal(a):

Andílečíčíčku,já si myslím,že váš vztah je tak trochu přechozený,stereotypní a nudný,takže hledáš jen povyraženíčko.Vnímáš to jako zázrak chemie,který se ti ještě nestal,ale je to hlavně únik z nudy. Možná,ta svatba byl "posun" ve vašem vztahu,ale asi jste ten krok měli udělat tak o 3 roky dřív a dnes už třeba "hnízdit".

Hmmm, možná to tak je, ale jak píši, nehledala jsem to...za dobu našeho vztahu jsem potkala mraky chlapů a nic...až když jsem poznala "jeho"...no člověk míní, život mění, tak se nechám překvapit jak všechno dopadne...Každopádně děkuji moc za názory!

Andílečku, máš pravdu v tom, že je to složité. Život je plný zvratů a překvapení, a to nejenom ve třiceti. Ještě Tě čeká spousta zkušeností. Zkus jednat podle své intuice a uvidíš, jak se to vyvrbí.

Kolikrát i lidi, co chodí do kostela zrovna dvakrát morální nejsou
Což by pro tebe neměla být "omluvenka" usilování o kolegu. Jednak je docela možné, že to "napětí", které cítíš, má poněkud jiné kořeny, než si namlouváš, druhak, kdyby se ti ho teda povedlo utrhnout, mu můžeš zajistit docela slušné osobní problémy - ve vztahu k víře, myslím.
můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš???
Ale to ti nikdo neříká... myslet můžeš na kohokoli kdykoli. Dokonce ho můžeš i milovat. Jen by to mělo zůstat v téhle rovině.
nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující
Zničující láska ve 20 s tebou zacloumala natolik, žes radši volila "příjemnou nudu". To by bylo v pořádku, pokud by sis ji čas od času nechtěla zpestřit nějakým tím adrenalinem. Obávám se totiž, že i když tohle je v tvém vztahu s přítelem poprvé (ostatně říká se, že sedmý rok bývá kritický), nebude to naposledy. Jo, máš jistotu, klid, perspektivu svatby a rodiny... ale ona vzpomínka z mládí tě (zřejmě) bude čas od času poňoukat, aby sis zas našla někoho, kdo ti zprostředkuje ty úžasný zážitky z tehdá...

majkafa napsal(a):

Andilecicek napsal(a):

Tak to má hlava sedí na špatném krku:rodna:
S tou svatbou to není zrovna košér, ale můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš??? Víš, a definuj mi "toho pravého". ??? Všude je přeci něco....a mě doma vše klape, přítel je fajn, skvělej člověk, já prostě nechápu, jak se tohle mohlo stát...nikdy se mi to nestalo. Nehledala jsem to, přišlo to samo...Myslíš, že existuje na světě člověk, kterému se toto nepřihodí za celý život???

Neřeš člověka, řeš sebe. Nepiš si se ženatým mužem ani se s ním nijak nestýkej, pokud to není nutné pracovně. Jde to. Vlastní zkušenost.
Kolikátý vztah je tvůj s nynějším přítelem? Kolik je ti let? Nevybouřená? To je pak blbé. V tom případě by ses měla s přítelem rozejít a vybouřit se. Teď je ještě čas. Než bude svatba a přijdou děti. Pak to bude daleko horší.
Btw Kuty ti tu radí, ale přečti si její příběh, jak se ráda vrátila domů a jak ráda byla, že jí manžel odpustil a nekopl ji do ...
Taky to takhle chceš? Kvůli chvilkovému pobouření hormonů?
Tak si to užívej. Co vyšleš, to se ti vrátí.

Majkafo,když jsi u něčeho nebyla a máš informace jen se zde napsaných řádků tak se pro příště laskavě zdrž svých výlevů ohl.Kuty a jak jsem zvýraznila ta slova,nic z toho není pravda,jsi vedle jak ta jedle.
Já totiž byla doma pořád,tudíž je blbost,že jsem se tam vracela-po celou dobu jsem jako matka a manželka fungovala tak,jako hned žádná ne, co se tu pohoršuje nad chováním a nevěrami.

Taky manžel mi neměl co odpouštět zrovna tak ani já jemu,jen jsme k sobě po tomto extepore našli jinou a vřelejší cestu,začali jsme si existenci toho druhého vedle sebe více uvědomovat.A to nevyčteš v žádných knížkách,ale k tomu přispěla nemalou měrou právě tato moje či naše zkušenost.

Ale prostě tohle vysvětlovat,je kolikrát jak házet hrách na zeď,tvoje kázání mi pripomíná faráře v kostele.

Upravil(a) Kuty (30. 11. 2010 8:58)

dusička napsal(a):

Andílečku - rozum a cit vid
Určitě napiš, co vyhrálo. Tercila má pravdu, zkus se spolehnout na intuici.

Když už jsem našla toto fórum, kde se mohu "inkognito" vyzpovídat, tak dám určitě vědět, co vyhrálo...Intuice je asi to jediné, co mi teď funguje 
Ještě jednou děkuji.

Upravil(a) Andilecicek (30. 11. 2010 10:05)

helena napsal(a):

Kolikrát i lidi, co chodí do kostela zrovna dvakrát morální nejsou
Což by pro tebe neměla být "omluvenka" usilování o kolegu. Jednak je docela možné, že to "napětí", které cítíš, má poněkud jiné kořeny, než si namlouváš, druhak, kdyby se ti ho teda povedlo utrhnout, mu můžeš zajistit docela slušné osobní problémy - ve vztahu k víře, myslím.
můžeš si zakázat myslet na někoho, kdo Tě přitahuje a navíc ho tak 3x týdně vídáš???
Ale to ti nikdo neříká... myslet můžeš na kohokoli kdykoli. Dokonce ho můžeš i milovat. Jen by to mělo zůstat v téhle rovině.
nikdy jsem mu nezahla,nikdy mě jiní muži nezajímali, jediné, co jsem si řekla, že už nikdy nechci být zamilovaná tak, jako do toho ve dvaceti, že to bylo zničující
Zničující láska ve 20 s tebou zacloumala natolik, žes radši volila "příjemnou nudu". To by bylo v pořádku, pokud by sis ji čas od času nechtěla zpestřit nějakým tím adrenalinem. Obávám se totiž, že i když tohle je v tvém vztahu s přítelem poprvé (ostatně říká se, že sedmý rok bývá kritický), nebude to naposledy. Jo, máš jistotu, klid, perspektivu svatby a rodiny... ale ona vzpomínka z mládí tě (zřejmě) bude čas od času poňoukat, aby sis zas našla někoho, kdo ti zprostředkuje ty úžasný zážitky z tehdá...

Máš pravdu Heli, není to omluvenka...Toto se nedá omluvit...jen si neumím představit, že to bude trvat třeba ještě "roky", že ve mě bude vzbuzovat takovéto pocity dalších třeba nevím kolik let. Třeba ne, kdo ví...On je čestný, i to , že sem tam laškuje, je vždy na takové "vyšší úrovni" jestli mi rozumíš. Nejsou to žádné návrhy, jen to mejlové pozvání na skleničku bylo takové "vybočení z trasy", ale osobně už jsme to nerozebírali, takže to zůstalo takovým malým tajemstvím. Párkrát mne hodil večer domů, ale to vždy ve vší slušnosti.
MOžná mne to bude poňoukat celý život, ať už s ním, nebo s někým jiným. Ale ten pocit lásky je krásný!

To není tvá sklenice vody.

proto umírám žízní
Ale běž, holčičko... to není žízeň, ta vypadá jinak. To je docela obyčejná chuť na šampáňo, když pořád piješ limču. Jenže po bublinkách strašně bolí hlava... a ta kocovina...

Kuty napsal(a):

helena napsal(a):

proto umírám žízní
Ale běž, holčičko... to není žízeň, ta vypadá jinak. To je docela obyčejná chuť na šampáňo, když pořád piješ limču. Jenže po bublinkách strašně bolí hlava... a ta kocovina...

Když se pije šampáňo střídmě,chutná výborně a žádná kocovina se nedostavuje!!!!

Ale jak můžeš vědět Heli, že to není žízeň??? Ano, může to být i chuť na šampáňo, ale netrvá už nějak dlouho???

Kuty, souhlasím, ale pouze pokud impuls vzejde od "něj"...