Tak on ten kurz není jen o dýchání..
Nejde o to, že by sis nemohla dýchat jak ty chceš, ale tyhle tři základní typy dýchání jsou určeny pro tu kterou situaci, a jsou o tom, že ti pomůžou zvládnout bolest a tlačení.. a taky se směju v amerických filmech, když ten manžílek předdýchává "pejska" a ženská ho v bolestech proklíná.. ale zas mi plno zkušených potvrdilo, že při té bolesti si prostě na ten který typ nevzpomeneš, nemáš na to sílu a čas, ani mozek :-) ale že jim to takhle manža nebo asistentka předdýchaj a tím se už dá řídit, chytit se..
Jen mě napadá, že si to chce i po kurzu občas zkoušet, jeden nácvik nestačí, to se zapomene.. holt cvik je cvik..

Jinak na kurzu nevidím nic špatného, dozvěděli jsme se jak základy, tak plno alternativ.. a hlavně tak nějak psychicky to podpoří, že to prostě je proces, kterej jede, nejste v tom sami...

Ale asi nejhlavnější byl posun mého přítele.. já jako žena a biolog vidím tu přírodu v sobě, krev a tkáně pro mě nejsou nic neobvyklého, natož nějaký stud.. on je technik, dítě ještě neměl, no prostě chlapskej chlap :-) porod si ani radši nijak nepředstavoval, ale rozhodně se do něj nijak nehrnul.. no, a já jsem sice daleka toho ho nutit, aby se zúčastnil všeho, ale zároveň odmítám názor, že porod je pouze na mě, že si to maj ženský vyřešit samy..

Takže kurz o kojení jsem si absolvovala sama, ale když přišly 3 lekce POROD - základy, POROD - úlevové formy, alternativy, nácviky, rizika a ŠESTINEDĚLÍ - poporodní péče, tak jsem ho na vážno poprosila, že bych moc chtěla, aby se mnou šel na tu druhou lekci.. že ho nebudu nutit koukat na krev, ale na tu první dobu porodní ho asi potřebovat budu, že bych potřebovala podporu.. a on si kupodivu udělal čas už na ten první kurz, to byl ještě trochu nesvůj, pak na druhou už se těšil a naprosto mě udivilo, že chtěl mermomocí i na tu třetí lekci, to už si to užíval.. asi zjistil, že se není čeho bát, navíc tam jako chlap nebyl jedinej, a taky se rád dovídá nové věci.. a včera už si hledal a upevňoval info o cestě do porodnice, kudy tam :-) a našel mi webovky o kojení a tak.. tak jsem moc ráda..

Tak tohle téma mě tedy zaujalo.

Já jsem žádné předporodní kurzy nenavštěvovala. Z našich podzimňat asi jedna z mála. A nejsem přesvědčená, že bych udělala chybu. Při porodu všechno vyplynulo naprosto přirozeně a automaticky.

No a dýchání? U porodu mi neustále všichni říkali, abych si prodýchávala kontrakce, mně ale při dýchání bylo šíleně špatně, motala se mi hlava, měla jsem vyschlo v krku, takže kdyby bylo na mě, tak bych nedýchala snad vůbec. Vůbec mi to od kontrakcí nepomáhalo. Takže bych to nebrala jako žádnou trágu.

Před prvním těhu jsem na kurzu byla...a při porodu dýchala úplně blbě
Před druhým jsem nešla....a dýchání šlo samo v pohodě

Ono jak píšou holky, ty kurzy jsou většinou o něčem jiném, nejenom o dýchání při porodu (ikdyž opravdu to bylo prd platný) a navíc při porodu mi teda asistentky pomohly najít tu správnou techniku dýchání, která pomáhala...a neboj, porodíš i bez kurzu

Upravil(a) Maharishi (28. 11. 2010 20:09)

Ja myslim, ze v kurzu me nanaucili nic, co bych uz predtim nevedela z knizek.  A dychat spravne mi radila asistentka primo pri porodu, jak pise Mihu, lisi se to podle faze porodu, takze podle me je to predem opravdu zbytecne a spis matouci. Za sebe a manzela muzu rict, ze ten kurs nam nic nedal. Podruhe jsem uz nesla.

Hrozinko, tak me teda to dychani pomahalo. Tim, ze jsem se na to soustredila, premahala jsem nutkani tlacit. Vlastne jsem ty bolesti rozdychavala. Vzhledem k tomu, ze prvni porod tral 49 hodin, jsem se nadychala a nazasobila kyslikem snad na rok dopredu.

Upravil(a) Sakura (6. 12. 2010 2:05)

Na predporodnim kurzu jsem se nic noveho nedozvedela, ted uz bych znovu nesla.

Dychani pri porodu-nejlepsi je ridit se vlastni intuici, jak ti nekdo zacne rikat, ted delej to a ted zase tohle, zbytecne to zpusobi stres, odpojis se od vlastnich pocitu a porodu je to spise ku skode. U prvniho porodu jsem bohuzel poslouchala lekare, dychala, kdy chteli oni, i kdyz jsem nemela kontrakce a nakonec mi museli davat kyslik!!! Proste jsem tlacila a tlacila a vubec jsem pri tom nedychala...to zbusobilo nedostatek kysliku, jak pro me, tak pro miminko a byla jsem neskutecne unavena a vycerpana. Dulezite je mezi kontrakcemi nabrat sily a dychat normalne