Nejhorší varianta ze všech: "nechat to vyšumět tak nějak do ztracena" = nechávat partnera/ partnerku (beru to obecně - na rozchody žen i mužů) dlouho v nejistotě. Pochopitelně ten dotyčný/dotyčná cítí, že není něco v pořádku, že se něco ve vztahu děje a neví co. To považuju za trestuhodné.
Daleko milejší mi je jasná, šetrně sdělená pravda. Byť negativní = rozchod.

Chceš - li příklad z mého života Nicolasi, tak třeba jeden z rozchodů u mě proběhl takto: Bylo mi řečeno - jsi báječná ženská,ale mě volný vztah nevyhovuje. Cítím se jako potulný cikán, já potřebuju zázemí, domov. Přeju ti vše dobré do života a tady máš ode mne dárek narozloučenou - CD s muzikou, co vím, že máš ráda.

Tento rozchod sice bolel (byl v době, kdy jsem kvůli dětem nechtěla, aby u nás někdo bydlel, hledala jsem tehdy volnější - valstně spíš víkendový vztah). Ale byl korektní, slušně a citlivě provedený, a s dotyčným jsme dodnes dobří přátelé.

Nico, zostala tam ešte Pavlina reakcia...

PPavlaa napsal(a):

mně by se Sel nelíbilo, kdyby to chlap udělal přes telefon. Přes telefon můžeš zrušit dovolenou, ale ne vztah. Nejsem věc, takže pokud jde o konec vztahu, měl by to chlap říct osobně.
jinak souhlas.

Upravil(a) Selima (24. 7. 2009 10:12)

Psala jsem svůj názor už do předchozího vlákna (o Mirkovi), ale i z těch pár přípsěvků, co jsou tady, je evidentní, že je potřeba to říct z očí do očí. Telefony, dopisy, vzkazy a pod. nemají ten správný "ukončovací" efekt. Pro mne, coby Viktorku, by bylo nejvhodnější (neřikám, že nejpříjemnější - ale co se dá na rozchodu najít příjemného, že jo?) říct PRAVDU. Ten pravý důvod, t.j. nudíš mě, jsi panovačná, jsi nezajímavá, našel jsem si jinou... a tak. Skutečnost. Je to dar do budoucna... ne zrovna, čeho se vyvarovat, páč co u jednoho důvodem pro rozchod, u druhého může být důvodem k vytvoření krásného vztahu... ale pravda, ta nás osvobozuje...

Upravil(a) ViktorkaLove (24. 7. 2009 10:19)

Blossom, a takovýho chlapa jsi musela nechat odejít? Schovej mi ho, kdybych se někdy rozvedla

A souhlasím že vyšumění je srabárna. Možná by mužům (vzhledem k jejich často ješitnému egu) mohl pomoct fakt, že když se s námi rozejdou "hezky", že na ně budeme vzpomínat v dobrém a nebudem o nich říkat "stejně měl malýho pinďoura" a když nám koupí nějaký pěkný dáreček na rozloučenou, tak o nich nebudem ani říkat že byli škrti Pochopitelně čím lepší dárek, s tím větší láskou a vlahým okem na ně budeme vzpomínat.

helena napsal(a):

Kdybych odpověděla velmi jednoduše - žádný vyšumění a žádný kecy.
Takže spíš co bych nechtěla - aby se "ztratili" z mého světa beze slůvka vysvětlení a aby mi proboha neblábolili něco jako "jsi báječná, ale já si tě nezasloužím"...

To jsou fakt frky. Horší už je jenom "jsi báječná, ale nezasloužíš si mě"

Fidorka napsal(a):

Blossom, a takovýho chlapa jsi musela nechat odejít? Schovej mi ho, kdybych se někdy rozvedla

A souhlasím že vyšumění je srabárna. Možná by mužům (vzhledem k jejich často ješitnému egu) mohl pomoct fakt, že když se s námi rozejdou "hezky", že na ně budeme vzpomínat v dobrém a nebudem o nich říkat "stejně měl malýho pinďoura" a když nám koupí nějaký pěkný dáreček na rozloučenou, tak o nich nebudem ani říkat že byli škrti Pochopitelně čím lepší dárek, s tím větší láskou a vlahým okem na ně budeme vzpomínat.

Tak zatím koukám, že je to jednoznačné - rychlý a nekompromisní řez (bez emocí)

Abych teda nějak přispěla navážno: moc vztahů jsem neměla, ale jeden skončil zjištěním jeho nevěry, druhý jsem skončila já a srabácky jsem to shodila na to že byl ateista, (to že byl nudnej a choval se jak pejsek už jsem mu neměla odvahu říct). Třetí vztah se mi to vrátilo a rozešel se se mnou se slovy "už to není tak intenzivní...ale spát spolu můžeme dál", a poslední vztah před manželem skončil tak, že asi týden před rozchodem mi psal ze stáže a ptal se, jestli by mi nevadilo že by se jel podívat se svojí kolegyní Sárou na pláž na zatmění měsíce Mě to nevadilo, i když mi proběhlo hlavou jaká to asi bude romantika a po návratu mi řekl že se s ní chce vídat, njn. Ale zůstali jsme přátelé. Jako jediný z těch bývalých zůstal. A jako jediný se zachoval čestně a nedělal ze mě vola (krávu).

ViktorkaLove napsal(a):

helena napsal(a):

... a aby mi proboha neblábolili něco jako "jsi báječná, ale já si tě nezasloužím"...

Tak to já zas todleto jo v případě, že pravdu říct nechce nebo nemůže...

Prd a vořech - fakt bys mu věřila, že to myslí upřímně?

Fidorka napsal(a):

když se s námi rozejdou "hezky", budeme vzpomínat v dobrém a nebudem o nich říkat "stejně měl malýho pinďoura" a když nám koupí nějaký pěkný dáreček na rozloučenou, tak o nich nebudem ani říkat že byli škrti Pochopitelně čím lepší dárek, s tím větší láskou a vlahým okem na ně budeme vzpomínat.

Co si přesně představuješ pod romantickým slovíčkem "hezky".
Napiš to naplno. Představ si, že proti tobě sedí a říká to. Co by tak měl říct, aby to dle tebe bylo "hezky".
Ať to pochopí i muži.

Díky.

No, taky mám pár "hezkých vzpomínek" na rozchod z jeho strany: jednou po asi dvouměsíční známosti mi navrhl sobotní výlet (páteční večer jsme spolu promilovali v jeho bytě). V sobotu jsem na něj čekala připravená a se svačinou a on jaksi nepřijel, na telefon nereagoval. Už jsem ho nikdy neviděla.
No a pak ještě jedna vzpomínka: po asi 2,5 leté známosti, kdy jsme tak nějak řešili problémy jsem mu dala kopačky. Asi po měsíci se ozval, dělal hrozné srdceryvné scény typu "něcosiudělám" jsem se nechala ukecat. Dva měsíce to klapalo (taky spíš víkendový poměr) , snažil se jako nikdy před tím. A když měl přijet na víkend, nepřijel, žádný telefon, sms. Ráno jsem mu volala a už po hlase jsem cítila, že je něco špatně. Vymlouval se rozechvělým hlasem, že nemá čas, prý praskla voda v domě a ještě auto je v servisu....ale uvidí, jak to zvládne a "ještě zavolám". No, pochopitelně se už neozval. Byla jsem z toho v šoku, nechal mě plánovat dovolenou a přitom musel vědět že... Teď jsem ráda, že to udělal, potkala jsem někoho mnohem lepšího. Ale mám v sobě tyhle podrazy a kdykoli se nový současný přítel někde zdrží, nebo reaguje na sms o dost později, mám v sobě paniku, že se něco děje. Mám načteno o tom, že není dobré se na partnera moc upínat a o vlastní ceně a sebevědomí, ale mám asi jen načteno, v praxi to neumím použít. Mám problémy s důvěrou.

Pro Očko: Však to může být také dobrý důvod, abych zkousla, že mě už nechce, ne?

Upravil(a) ViktorkaLove (24. 7. 2009 11:18)