Blossom napsal(a):

Kaliku, loterie je to každopádně. Ale dle mých životních zkušeností (třeba s vlastními dětmi), ale i dle načteného materiálu, to vidím tak, že tak asi 80% osobnosti je dáno geny, a jen ten zbytek výchovou, prostředím.
Proto, kdybych nemohla mít děti, tak bych rozhodně preferovala cestu přijmout dárcovské vajíčko oplodněné mým partnerem, a prožít normální těhotenství, porod a vše, co s tím přirozeně souvisí. Po mých zkušenostech s výchovou svých dětí (už dobře vím, že s některými vrozenými vlastnostmi se takřka nedá hnout ani sebelepší výchovou)  bych neměla odvahu k adopci, přiznávám. Ty děti z dětských domovů mají bohužel většinou geny svých v lepším případě nezodpovědných, ale v horším případě kriminálních rodičů, a ty geny se bohužel přes sebevětší výchovné úsilí někde projeví. Znám to ze svého okolí, znám víc dětí adoptovaných a asi v polovině případů se dítě po pubertě zcela trhlo a začlo žít stylem svých biologických rodičů, přestože je nikdy nevidělo. Prostě - asi v půlce případů to s adopcí dopadá blbě. (Viz kniha Terezy Boučkové Rok kohouta).
Já bych na adopci odvahu neměla, ale o to víc si vážím těch, kdo tu odvahu mají a jdou do toho přes všechna rizika a dají opuštěnému dítěti domov.

Geny jsou pouze dispozice, které se pak vůbec nemusí projevit. 80% je moc, uvádí se něco kolem 60%. Velikánský vliv je právě ta výchova a prostředí. Kriminálníkem se člověk nerodí, ale stává. Ano, někdo má tendence k choleričnosti, ale i tak nemusí být násilník.

Jája napsal(a):

Petrušo, asi bych pak měla právě pocit, že můžu spolurozhodovat o osudu dítěte kdybych dala vajíčko někomu koho znám. Ale na druhou stranu, kdyby mě o to požádal někdo hodně blízký asi bych neodmítla...
U náhradní matky si dovedu představit to udělat možná snad jen pro dceru - jenže tam je zas problém věkovej...

mam to přesně jako ty (akorát nevim s tím hodně blízkým, asi bych to taky neodmítla, ale bojim se že bych na to nedokázala zapomenout, že má ta dotyčná dítě díky mě. Ne že bych jí to teda někdy připmínala, ale asi bych v koutku duše na to někdy myslela)

no Petrušo, to já bych jí zvládla i radit nebo by mi dalo hodně moc práce neradit a nemluvit do výchovy

Kaliku, teda jak jsi to napsal, tak bych z toho měla pocit, že by neměli být souzeni ti co udělali nějakej kriminální čin ale jejich rodiče - nebo aspoň rodiče s nima zároveň

Dyk říkám, na auto potřebuješ řidičák na plození nic. Co je větší zodpovědnost? :-D

Ale takhle to nefunguje. Když si tě přivede někdo jako dárkyni, dostane přednost v pořadí, ale nedostane tvoje vajíčko. Dostane jiné a ty ho daruješ anonymně někomu jinému. Právě proto, abys nevěděla, že to konkrétní dítě tvojí kamarádky je vlastně tvoje. Takhle nějak jsme to plánovali, když nemohla otěhotnět švagrová. Pak vážně onemocněla a děti mít nebude, ale to je jiná věc. Už jsem na to stará, ale klidně bych to vajíčko darovala, kdybych věděla, že to někomu opravdu pomůže.

KALIK napsal(a):

Dyk říkám, na auto potřebuješ řidičák na plození nic. Co je větší zodpovědnost? :-D

tak ja som už dnes po a  idem si rezervovať útulnú izbičku v Ilave 2-3 nápravná 

Jája napsal(a):

no tak jsme zase chytřejší
Vlaďko a když bych chtěla, aby ten někdo dostal mý vajíčko? to jde nebo ne (třeba když by to byli dvě sestry)?

To nevím, nejsem na to žádný odborník. Ale jak jsem napsala tak bráchu informovali - tenkrát to fungovalo takhle. A dost dobře by nemohla mít švagrová moje vajíčko a bráchovy sperie
Takže  s tím příbuzenstvím - nevím. Ale dvě sestry a manžel - teoreticky - proč ne?

Upravil(a) Vlaďka (7. 11. 2008 11:36)

já myslim že ne, že můžeš darovat vajíčko tvojí sestře...ale jsitě to taky nevim. Jen mi to přijde logické, jak se tu řešily ty geny, tak tim líp, dítě je "genově" úplně v rodině

mirka.. napsal(a):

ale mě nejde o to najít někoho kdo by to udělal..spíš mě to napadlo založit, bo my sme se s holkama docela pohádaly. jakože nikdo nemůže vědět, co mě napadne za 10 let, že někde běhá moje dítě. a to dítě, kdyby se to dovědělo..že psychicky to může ublížit mě i jemu. a podobně.

To je podobné ako s darcovstvom krvi... tiež to niektorí berú ako darovnaie kusu zo seba(napr. Jehovisti) a niekto iný úplne normálne... Alebo si predstavte, že zomriete pri autonehode a vaše orgány niekomu darujú. Mňa by to potešilo. Aj tá myšlienka s vajíčkom sa mi nakoniec páči... Propste vy samy nezužitkujete všetky vajíčka, tak sa podelíte s potrebnými. Vajíčko podľa mňa nie je dieťa a vzťah sa vytvára v bruchu. Genetická informácia tam nejaká je, ale to aj pri umelom oplodnení neznámym darcom.

Selima napsal(a):

mirka.. napsal(a):

ale mě nejde o to najít někoho kdo by to udělal..spíš mě to napadlo založit, bo my sme se s holkama docela pohádaly. jakože nikdo nemůže vědět, co mě napadne za 10 let, že někde běhá moje dítě. a to dítě, kdyby se to dovědělo..že psychicky to může ublížit mě i jemu. a podobně.

To je podobné ako s darcovstvom krvi... tiež to niektorí berú ako darovnaie kusu zo seba(napr. Jehovisti) a niekto iný úplne normálne... Alebo si predstavte, že zomriete pri autonehode a vaše orgány niekomu darujú. Mňa by to potešilo. Aj tá myšlienka s vajíčkom sa mi nakoniec páči... Propste vy samy nezužitkujete všetky vajíčka, tak sa podelíte s potrebnými. Vajíčko podľa mňa nie je dieťa a vzťah sa vytvára v bruchu. Genetická informácia tam nejaká je, ale to aj pri umelom oplodnení neznámym darcom.

Selimo, to mas tezky.
S krvi a pripadnym rozebranim na nahradni soucastky problem nemam. To jenom pomuze prezit nebo zkvalitnit zivot nekomu, kdo uz tady je a nenapomuzu tim k tomu, aby na svet prisel bezbranny clovicek.

Resili jsme doma, co kdyby se to nepovedlo normalne a mne vyslo:
-darovat sve vajicko ne, protoze bych se za to dite citila odpovedna. Pritom vim, ze by mohlo mit i lepsi matku nez jsem ja, ale co, kdyz ne...
-darcovske vajicko a spermie meho muze uplne klidne. Vynosila bych, porodila bych, bylo by nase a na cizi biologickou matku bych si ani nevzpomela
-moje vajicko a darcovska spermie ne, s cizim chlapem dite nechci...
Docela strasne a rozumem bohuzel neovlivnitelne.

Upravil(a) elena007 (7. 11. 2008 14:51)

Za sebe říkám jednoznačně NE! Dělala jsem v IVF laboratoři a darování vajíček opravdu NENÍ jako darovat spermie. Dárkyně musí podstoupit léčbu - tj stimulaci hormony, což v žádném případě není úplne bez rizika pro ni samotnou, může se vyvinout tzv. ovariální hyperstimulační syndrom, který může mít i těžký průběh - tělo reaguje na dodávané hormony, které mají za úkol vyvolat stimulaci velkého počtu folikulů, v krajním případě může dojít i k selhání ledvin či trombóze.  Také může dojít ke krvácení do dutiny břišní - vajíčka se totiž odebírají přes stěnu poševní vpichem odběrové jehly a odsátím folikulů tzv. punkce. O rozhozeném menstruačním cyklu, event neschopnosti mít posléze vlastní dítě ani nemluvě. A pokud se pamatuji, věk ženy se pohybuje mezi 18 a 35 lety. Své dceři bych se to určitě snažila rozmluvit, za těch pár tisíc a poničené zdraví to rozhodně nestojí.

rentle to naprosto chápu, ale dotaz přímo směřoval na morální hledisko věci, ne na zdravotní rizika (jistě nemalá).