Normální holka je normální holka. Po světě se teprve rozkoukává, s klukama moc zkušeností nemá, kariéru teprve bude budovat.  Proti tomu slečna, co už má nějakou tu zkušenost ohledně mezilidských vztahů a má nějaký majetek, se ke spoustě věcí staví tak nějak jinak, nevolí vyčkávání, jak to dopadne, ale stručně, jasně, na rovinu si promluví s dotyčnou. To aby viděla, s kým má tu čest. Dá najevo, že se nedá. Na normální holce je vidět, že si s ní budoucí tchýně může orat, jak chce.
Prosím normánlí holky, nebo ty, co si myslí, že jsou normální, aby se necítily dotčeně. Už beztoho jde diskuse tak nějak šejdrem.

Díky, Albo, díky.
Tchýně je daleko zkušenější nejenom v domácnosti, ale i v komunikaci a mezilidských vztazích, má obsáhlejší společenské styky, a to vše  z jediného prostého důvodu: ona tu byla už řadu let před námi a umí v tom chodit. Ve všem umí chodit, zatímco my se zpočátku ve všem plácáme. Vyjevené z prvního porodu, nejisté při vaření pro větší počet lidí, váhavé při prosazování se v prvním zaměstnání. Ona zvládne zajistit to či ono, přitom uvaří upeče vypere a všechno stíhá, protože má letitou praxi. Ona už ví, jak na muže a na syna. Ona jediným pohledem odhadne, že to mládě, co jí syn na její povel přivedl ukázat, potřebuje pevnou ruku, aby z ní měla takovou snachu, jakou potřebuje a chce mít. Pokud mu ji nemá v úmyslu rozmluvit, což se jí taky docela dobře dařívá, chce-li. Neříkám, že jsou takové všechny, aby se tu zase někdo neozval, jsou prostě tchýně, co by měly rády mladé podle svého. Nestačí jim, že jsou ti dva spolu OK.Ona by ráda, aby bydleli tak a tak, pracovali tady a nebo tam, měli doma to či ono a chodili k nim tehdy a tehdy. Tchýně si myslí, že by to mohla ukočírovat, má k tomu svoje důvody, zatímco ti dva plánují, kdy si pořídí dítě a co si koupí do kuchyně, tchýně už tohle všechno má dávno za sebou a dneska ví, že mít ty možnosti, začne stavět a jde dál studovat, aby byl pořádný plat a barák, před nímž by stará Kropáčková odvedle padla na zadek. Tchýně už ví, jak je praktické, aby mladí a staří bydleli blízko, má totiž v živé paměti ty boje se švagrem, kdo se bude starat o nemohoucí matku, která bydlí stejně daleko od jejího muže i švagra. Budou-li tihle mladí nablízku, nebude co řešit. Tchýně ví, že tahle holka nebude takový oříšek, jako první snacha, která si dovolila vzít jejího staršího syna už s děckem a vůbec neměla pocit, že by měla být tchýni nějak extra vděčná. Tam by tchýně plýtvala energií a přišla by o všechnu munici s nejistým výsledkem. Tam to zkusila dvakrát zpočátku a narazila...Ona si zkusí omotat tuhle děvenku, nejlíp bude, když se s druhou snachou nebudou stýkat...budou-li bydlet se starými v domě, však si to ohlídá...Atd atd.
Nevím, proč snachy nemají v oblibě organizování života tchýním, docela by to mohlo být zajímavé....žijete tu jak před sto lety, jo vy jste ještě nebyli na striptýzu, tahle lednice je na vyhození, atd atd....to by bylo počteníčko. Tak dobrou.....ale  komu...vždyť já už nejsem snacha...ale tchýně. Ach jo.

kalupinka napsal(a):

Normální holka je normální holka. Po světě se teprve rozkoukává, s klukama moc zkušeností nemá, kariéru teprve bude budovat.  Proti tomu slečna, co už má nějakou tu zkušenost ohledně mezilidských vztahů a má nějaký majetek, se ke spoustě věcí staví tak nějak jinak, nevolí vyčkávání, jak to dopadne, ale stručně, jasně, na rovinu si promluví s dotyčnou. To aby viděla, s kým má tu čest. Dá najevo, že se nedá. Na normální holce je vidět, že si s ní budoucí tchýně může orat, jak chce.
Prosím normánlí holky, nebo ty, co si myslí, že jsou normální, aby se necítily dotčeně. Už beztoho jde diskuse tak nějak šejdrem.

Ja len že poznám niekoľko šikovných a samostatných a podľa teba "nenormálnych" báb, čo sa nechali priam ku-evsky zblbúť, opanovať, riadiť, podriadiť, prispôsobili sa - drahému, jeho rodičom, sovjim rodičom, atď... z lásky, zo strachu, kvôli deťom, hanbe, "čo by ľudia povedali"... To delenie ja nevidím tak nejako podľa Tvojich kritérií, ale dobre...
Ja to vidím skôr na vnútorné nastavenie z domu, alebo nejaké to "podvedomie"....

Upravil(a) Selima (18. 6. 2010 19:04)

Ještě jsem chtěla napsat, že já nejsem moc komunikativní typ, že bych se bavila s kýmkoli o čemkoli. Ale tady je pravda, že když si udělám kafe a jdu ven do pergoly, tak to není o tom, že bych se nervovala, že tam nebudu sama - když chci mít klid, zůstávám doma. Ale já jsem ráda, že s ní můžu pokecat, víme toho o sobě opravdu hodně, říkám jí dá se říct všechno a nikdy jsem toho nelitovala.

Samozřejmě že si nerozumíme ve všem, to bysme nebyly normální, ani s manželem si nerozumím zdaleka ve všech ohledech. Ale je prostě součástí naší rodiny a tak se k sobě taky chováme.

Milé babinetky..teď jsem pročetla celé vlákno a musím vám napsat svůj životní příběh...o jedné skvělé tchýni :-)ped 10lety jsem se já,rozvedená-se dvěma malými dětmi seznámila v práci s kolegou,po roce a půl jsem se k němu nastěhovala do domečku,kde měl celé patro a dole bydlí jeho maminka s přítelem..musím říct,že od začátku jsme neměli problém,který by stál za řeč.dsem tam nějaké ty drobné dohady o tom kde co položit ale jinak jsme si asi sedli opravdu na 99%..jsme obě hodně přímé a vše jsme si vždy hned ekli..a také mi nikdy nemluvila do mojí domácnosti...takže poměrně idilka...proč to celé píšu?Za těch 10 let se nám narodili dva krásní kluci ,teď je jim 7 a 3 roky...vztah celkem v pohodě,žádné větší problémy...před 3 roky se ale přítel tězce v práci zamiloval :-(doma nebyla taková pohoda,chlapečkovi bylo 5 měsíců,takže poměrně záhul-byl dost nemocný,nedonošený,potřeboval moji velkou péči a tatínek to jaksi neustál...no a byla z toho velká láska...po 4 měsících utajování mi to řekl a a nevěděl jak to řešit..a já v šoku,zničená a úplně bezradná se šla vyplakat k jeho mamince...a ona začala okamitě jednat...sbalili jsme chlapci tašky a poslali ho za velkou láskou..domek je napsaný na maminku a ona mu prostě řekla,že kvůli milence nevyhodí z domu svoje vnoučata...nevěřila jsem,že tohle udělala..a ž to funguje 3 roky...žijeme u ní tatínek jezdí na návštěvy k babičce i k dětem :-)se slečnou si tykáme,udržujeme kvůli dětem slušné vztahy..vše je v pohodě a v klidu...jsme velká rodina a já se jen modlím,aby se tatínek zas někde nezaláskoval a nezačal takříkajíc znovu blbnout...takže i takhle se dá psát o tchýních :-)naprosto chápu,že to není jednoduché,žít s tchýní,ale někdy,jak vidíte,potkáte úžasného člověka,ve kterém najdete dalšího rodiče..já vždycky kamarádkám říkám,že jsem si měla vzít tchýni a měla jsem dodnes krásné manželství :-):-)

alba napsal(a):

Naprosto rozumím Kalupince v tom co říká, nejen proto, že mi mluví z duše, ale hlavně proto, že ví co říká a taky proto, že mám asi obdobné zkušenosti jako ona a hlavně proto, že její rady mi už dřív značně pomohly.
Mladá holka, která je v partnerském vtahu teprve na začátku, rozkoukává se a je v mnoha ohledech nezkušená, je opravdu ornou půdou pro tchýni, která má pocit, že jen ona ví, co je správné.No a proto, že často je mladá snacha slušná a chce vyhovět, chce dobře vycházet, zvlášť, když bydlí třeba v blízkosti tchýně, tak se podřizuje, zatíná zuby, někdy se snaží vysvětlit, že ona to vidí jinak, ale neříká to dost důrazně.
Byla jsem právě taková, i když jsem to nezažívala s tchýní, ale s manželovou starou tetou - stálé rady, jak se co dělá, zasahování do toho, jak si, co máme uspořádat v bytě, co vařit či nevařit k jídlu, neustálé chození oné tety k nám,vzteklé výbuchy, když jsem si to udělala jinak, to je jen zlomek toho, co mi dělala.jednoho dne jsem pochopila, že takhle to dál nejde, že se musím naučit říkat ne, když něco nechci, že musím dát důrazně najevo, že si věci udělám podle sebe a že zkrátka je nutné vymezit hranice, jinak mě ta paní zničí.Trvalo mi to nějakou dobu, ale dnes to umím a zhruba rok žiju celkem v klidu a jsem nad věcí.
Takže si nemyslím, že tu Kalupinka dává návrhy na to, jak zatočit s tchýní (jak píše Pavla), ale spíš návrhy na to, jak to udělat,aby si všichni ujasnili pravidla soužití a mohli volně dýchat. A je úplně jedno, jestli se to týká tchýně nebo snachy .

to, co jsem četla od kalupinky skutečně nepovažuju za návrhy na to, jak si ujasnit pravidla mě to smrdí podpásovkami a manipulací. návrhy na to, jak si ujasnit pravdila soužití bych viděla spíš v tom, kdyby si sedli, jasně tchýni řekli, že tohle a tohle si nepřejí, že je to jejich věc, pokud to nepochopí, ať k nim nechodí atd. prostě jednání naférovku. pokud druhá strana na to enbude brát ohledy je druhá věc. pak se to musí řešit.
ale to, že budu hrát divadlo se starými hadříky, které údajně měla zničit tchýně, ale nezničila, fakt neberu jako návrh na to, ujasnit si nějáké pravidla soužití.

Rustynko, čte se to moc hezky :-)

Ahoj žensky :-) jen tak si tu procitam vase komentare,problemy a jsem rada ze v tom nejsem sama.Mam pritele prez rok, planujem spolecne bydleni,ale bude to v drougeneracnim domku s jeho rodicema.Uz ted z toho nejsem nadsena,ale pritel mi dnes opatrne oznamil ze od rodicu neodejde,je pravda,dum je jeho,rodicum tahne na 70 let,tak uz to prestavaji zvladat.mame s pritelem hezky vztah,co mi na ocich vidi to se snazi pro me udelat.Ale ja mam stach z toho spolecneho bydleni.Jeho mamka,je hodna,rekla mi ze me ma rada ja ji taky,ale uz ted zacinam vnima ze to asi nebude klapat.Vzlada toho za den hodne,vstava brzo rano,jde s pejskem,furt lita na zahrade,hromada kyticek,policek..pak uvari a cely den jede jak fratka.Kdyz se jdu zeptat zda nepotrebuje pomoc,tak mi oznami ze uz ma vse daavno hotove.Me je 26,mam dve prace o volnu si rada prispim a proste me nebavi snazit se ji se vsim pomahat aby dobre bylo.Bydlela jsem pred tim s sama s bejvalim pritelem a pak rok sama,ted bydlim u svych rodicu a az si dodelame bydleni u jeho rodicu tak pujdu tam.Mam jasno v tom ze chci byt s pritelem,miluji ho jsem snim spokojena,ale ty rodice..nejsem spis ja sobecka?dik za rady a omlouvam se za chyby :-)

Ja bych s tchyni nebydlela ani kdyby me kazdy mesic davala 100 tisic.
Není každá tchýně "tchýně"...
Já bych zas nechtěla bydlet se žádnejma z mladejch... a to se máme rádi... jenže už mám taky ráda svůj klid

Nechtěla bych bydlet se svými rodiči, natož s tchýni. Ten generační rozdíl se vždy nějak projeví.
Když jsem svoji tchyni poznala, taky mi připadala jako skvělá ženská. Postupně jsem názor změnila a dnes jsem ráda, když se za nimi zavřou dveře

Zabrousila jsem o volném večeru na staré diskuse, od nichž už nějaký ten pátek uplynul a zdravím všechny, s nimiž jsem se tu potkávala a občas potkávám. Protože je zajímavé vědět, jak se věci posunuly, zajímalo by mě to bydlení zúčastněných aktérek nyní. Za sebe dodávám další životní zkušenost - syn, který byl v době manželství u rodičů pečený vařený, s nimi x let po rozvodu nevyjde a nejsou schopni spolu bydlet, aniž by nedocházelo k soustavným neshodám a sporům. Což je, milé babinetky, zajímavé. My jim, synáčkům,  rozchodem s nimi umožníme, aby si třeba i nastálo žili se svými rodiči a nebo se často vídali, aniž bychom je v tom nějak  omezovaly, ale ono to nějak vůbec nefunguje. Nová partnerka na ně zvysoka dlabe a rozhodně nepřipustí, aby jim do něčeho kafrali. Po rozchodu i s touhle se vztahy syn + rodiče ještě zhorší a my vidíme, že to všechno asi nebyla naše vina. Nebylo to tím, že my jsme byly nesnášenlivé....Zejména, když sám bývalý nakonec řekne, aniž by ho kdo nutil...do všeho celý život kecali a i vlastně díky nim to stálo za houby a takhle to dopadlo....Ano, proč tedy s tím tehdy něco neudělal???

Satisfakce po letech...ovšem koho to už dneska vlastně zajímá, máme svůj život, klidný, spokojený, vybraly jsme si správně, že v tomhle soužití s touhle rodinou už pokračovat prostě nechceme a nebudeme....Pěkné léto!