Ivo zalezi jestli si do nej byla zamilovana.Ja bohuzel zazila vztah milenecky s zenatym muzem a pracujeme spolu.A dokonce tam ted pracuje i jeho zena.

já když jsem nastoupila do nové práce, tak jsem chodila 3 roky s přítelem a měli jsme dokonce spolu byt. Jenže pak k nám zanedlouho přišel nový kolega (nezadaný) a posadili ho zrovna vedle mě. Takže jsme se spolu začali hodně bavit, zjistili jsme že máme hodně společného,pak jsme spolu laškovali no a já na něj začala hodně myslet i doma. Zamilovali jsme se do sebe a rozhodli se, že spolu budeme. Nejhorší byly výčitky vůči bývalému. Bylo to hodně těžké období ... pro mě, pro bývalého a pro současného přitele. Ale teď je to už vše v pohodě. Přestěhovali jsme se a přítel si teď našel novou práci takže spolu nebudeme 24 hodin jak tomu bývalo doteď a někdy to byla fakt už úplná ponorka

IvaPR napsal(a):

Ano, šíleně zamilovaná.
A tobě to nevadí, každý den - několik hodin a to se díváš ještě na jeho ženu.
Tak asi to jde,když jste si to vyřešili. U nás to moc vyřešený neni,ale rozhodli jsme se spolu nebýt. Takže to spíš
bolí. Jde o to , že mě to dost od práce ruší.

Ivo boli mi to a moc .Jeho zena primo neni s nama v jedne mistnosti,ale je to sileny pro nas oba.Uz je to pul roku co jsme se rozesli a snazime se byt alespon kamaradi.I kdyz se nam to moc nedari,je to spise divadlo pro lidi co vedeli o nasem vztahu tak se jim spise snazime udelat v hlave zmatek ,ze jsme byli jen kamaradi nic vic,kdyz to takhle blbe dopadlo.Protoze si myslim jina zenska by s nim ani nepromluvila,kdyz ze dne na den byl konec.Bylo to pro me hodne ponizujici a vsichni koukali co ja na to,ze tam ma zenu,ktera tam nastoupila prave proto,aby nas rozdelila.Vim,ze city jsou tam stale oboustrane,ale co nadelame.....

Ivo vim,ze te to moc boli i kdyz to byl jen platonicky vztah cloveka to jako by ponizi,kdyz da svoje srdicko nekomu jinemu nez clovickovi ktery ho miluje celym srdcem. Ivo proc vas vztah zustal jen platonicky?On to nevedel,ze ho milujes?Ja se musim taky na nej koukat cely den a pak jeste,kdyz ho vidim se svou zenou to me muze srdce utrhnout.Ale lasce se neda porucit.

Ivo ja vim ,ze je to pro tebe hrozne ted vidat ho s nekym jinym,ale jinak to dopadnout nemohlo.ty si pro ten vztah nebyla schopna nic udelat(nechtela ses rozvezt).Vem to taky z jeho pohledu on chtel tebe a celou ne se o tebe z nekym delit.Dovedu se vzit do tve situace,protoze to same by prozival byvali pritel.vim,ze me stale miluje,ale pro nas vztah nic neudelal,takze,kdyz budu mit prilezitost tak pujdu do noveho vztahu i kdyz jeho porad budu milovat.Ale chci clovicka ktery bude patrit jenom me a ne se o nej delit s jeho manzelkou.Vim,ze jeho to bude taky bolet a dost bolet,protoze vim ze on me stale miluje,ale ja nemohu jen cekat,uz cekam 2 roky a nic.Mozna se on taky prestane se mnou bavit,ale ja musim zit svuj zivot a nejenom cekat......On ti to urcite neudelal schvalne,ale jinak nemohl    co by on mel ze vztahu s tebou? Jenom by cekal,kdy ty si udelas cas s ni muze byt kdy bude chtit a nemusi se s ni schovavat jako by se schovaval s tebou.Ona mu patri cela ty bys mu patrila jen s poloviny.Tak to citim ja,ktera byla v roli jako tvuj pritel.

Tak nejdřív k tomu manželství - to funguje celkem dobře. Je už to spíš přátelství,dáváme si dost volnost nemusíme být pořád spolu. On mi nic neudělal, abych ho vyhodila od dětí ty ho mají taky rádi. Rodinu zajišťuje,stará se normálně. Tak nějak všechno v pořádku. Taky jsme na sebe dost zvyklí. Jsme spolu od 21 let. Tak už je to kus života. Já ho mám ráda. Ale ten druhý - to bylo tak šíleně silný,ale až moc. Myslela jsem na něj pořád,snila jsem si,plánovala a čekala co on. A on nic. Ani slůvko. Sice jsem to moc dobře cítila,že to z jeho strany taky je,ale nic. Jenom čekání,trápení a zase jenom čekání.
U vás je to něco jinýho. To byl už normální vztah se vším všudy. Jenom asi on nenašel tu odvahu se rozvést,nechtěl ublížit ženě. Ono to opravdu neni lehký. Prostě se rozhodl zůstat s ženou. A teď, věř tomu, taky mu neni dobře. A ještě tě tam vidět.
Až si najdeš někoho jinýho tak to přejde, určitě. Máš výhodu ,že máš před sebou nějaký nový vztah.
Ale co já. Já budu jen vzpomínat.
V pondělí přijede, už mám nervy teď co mi řekne nebo neřekne.A teď ta představa jak je s ní.. Děs.

ahoj,víš já všechno naprosto chápu,ale srdíčko to nechápe,asi stejně to máš ty. On se se mnou normálně baví, je na mě moc hodný.  A co jsem si plánovala? Že se ten vztah rozjede normálně, chození a potom by se vidělo.
Ale on nic. Nic neudělal. Manžel se nic nedozvěděl (taky co ) ale asi tuší, ale chová se hezky,aby si mě udržel. V práci tuší a jsou myslím spíš při nás.

Ivo,ale vzdyd si psala,ze chtel po tobe,aby si se rozvedla tak ten vztah nejak musel zacit mezi vama.Nechapu to.A ty pises,ze neudelal nic to hned na zacatku vztahu po tobe chtel,aby si se nejdrive rozvedla a pak si chtel s tebou zacit?

I´vo tak to te chapu,kdyz chtel hned na zacatku vztahu,aby si se rozvedla.Na tvym miste bych se taky hned nerozvedla preci se clovek musi nejdriv poznat a pak popremyslet co dal.Meli jste si to nejak vyrikat.Mozna se date jeste dohromady neni vsem dnum konec.Ivo ja mam dve deti 14 a 15 let takze v tom nejlepsim veku :-).A to je prave ten problem.Pritel si vzal zenu taky s dvema detma v pubertalnim veku a prozil si s tema detma pry hrozny peklo.Kde ho i jeden z nich napadl.Takze se toho boji,ze se situace bude opakovat.Ted,uz jsou jeji deti velky a pryc z baraku,takze on ma vlastne klid a u me by ho opravdu nemel mam docela problemi se synem a clovek ktery svy vlastni deti nikdy nemel tak to tezko pochopi.Rozesli jsme se vlastne,kdyz jeho zena nastoupila k nam do zamestnani vlastne jsme to vedeli oba,ze je konec.Ani jsme si nic nerekli.My se schazeli vlastne jen,kdyz jeho zena byla v praci a ona to vedela.takze tomu chtela zabranit jeho slibum,uz neverila,ze to skonci.Takze jedinou sanci mela takovou,ze si ho pohlida v zamestnani.Vedela,ze on je slaboch a pripada me,ze se ji boji,protoze,kdyz je vidim spolu vidim jak je cely nervozni.Takze,aby predved manzelce,ze je vse v poradku vztah je ukoncen tak se neschazime a nedovedu si ani predstavit,ze by jsme se schazeli a poslouchat od ni pak nejaky urazky v praci.Ale  bohuzel je tam mezi nama ta laska oboustrana porad a pouze platonicka.Protoze on neni schopen nic pro vztah udelat.Stale od nej slysim ty hezky slovicka lasky a zamilovany pohledy.a navic je zarlivej takze on zarli na me a manzelka na nej.A kdyz to pozoruji spolupracovnici musi stoho mit srandu.Dneska tam nastoupila nova pani a ta si myslela,ze jsme manzele.Takze si asi dovedes predstavit jak se ke mne chova.Parkrat za nim prijde manzelka jako dneska a ta pani absolutne nechapala jak je tohle mozne.Bohuzel on ten krok neudela tak to bude stale stejne jen platonicke......a on si vubec navic nedovede predstavit,ze bych milovala nekoho jineho ja teda ted taky ne,ale takhle donekonecna zit nemohu.

Ivo ty si pro svou lasku ani udelat nic nemohla,kdyz on chtel vsechno hned.Ja po nem taky nechtela hned,aby se rozvedl,ale,kdyz ten vztah trval neco kolem pul roku tak o tom zacal premyslet on,rikal,ze to takhle dal nejde,byl u me cely vikend jen jednou a to poznal me deti a dostal s toho vseho strach a couvnul.Ale tahli jsme to spolu dal.Taky bych ho rada vyhnala ze sveho srdicka,ale nejde to,je to strasne tezky jeste ke vsemu pracujem vedle sebe a komunikujem spolu.Musi to byt pro tebe tezke jeste se bavit s tou jeho to by me rozhodilo uplne.Ona to vi,ze jste do sebe zamilovany?Nebo,alespon o tobe,on ji to urcite neprizna.Taky mam strach,ze ho budu milovat naporad a pritom ho mit nebudu a nebudu schopna navazat jiny vztah.On mi stale tvrdi,ze na me mysli cely den a prohlizi si moje fotky na interneru,kdyz manzelka treba vari.Je to hrozny.Proc ten zivot je tak tezkej.Taky te preji hezkou dovolenou,ja zatim teda zadnou neplanuju asi budu chodit do prace.Bude mi v praci smutno,az ji bude mit on no nejsem ja blazen?

arwenah napsal(a):

IvaPR napsal(a):

Mám problém jak vycházet s kolegou v práci. Měli jsme k sobě dost blízký vztah (platonický). Už tomu tak neni,ale dále spolu pracujeme. Ráda bych vše dostala do kolejí před vztahem,ale nějak se mi to nedaří.
Byla bych skoro raději,kdyby tu nepracoval.Nemám to  v sobě vyřešené a asi to bude i dlouho trvat.
Zajímá mne zda a jak jste podobnou situaci řešili vy nebo co s tim dělat.

Před nedávnem jsem řešila stejný problém.Když jsem nastoupila no nové práce byl tam jeden mladík.Byl mladší než já(o 6let).Ze začátku mi vůbec nebyl sympatický(vzhledem),ale byla sním sranda a zdál se být správný kluk.Po nějakém čase jsem si uvědomila,že jsem do něj po uši zamilovala.Nechtěla jsem si to připustit,už k vůli věku .Snažila jsem se o seznámení s různými muži,ale na konec jsem zjistila,že je všechny srovnávám právě s tím kolegou.Byla to platonická láska a nebyla vzájemná(bohužel nebo Bohudík?).Byla jsem zoufalá,nevěděla jsem si rady.Každý den být s ním v kontaktu.Napětí,které mezi námi bylo to se nadalo snést.Chtěla jsem odejít s práce i ,když jsem svou práci měla strašně moc ráda.Svěřila jsem dvěma lidem,které mám ráda a ,kterým věřím.Můj dobrý přítel mi řekl,že si nemám násilím nic zakazovat.Poradil mi ,že mám  být k němu víc kritická a všímat si jeho chyb.Pokud na něm žádné nevidím tak jsem stále zamilovaná.Uvědomila jsem si jak je nestálý, nezralý, a spoustu jiných věcí.Není to vůbec jednoduché,ale dá se to zvládnout.Přeji Ti ať se Ti to podaří a ať najdeš v životě opravdovou lásku.

Díky, je vidět,že to co se mi stalo není zdaleka jen můj případ. Bojuji s tím jak se dá,ale nějak né a né to přejít.
Když jsem s ním, tak tomu propadám. (propadáme)

Eri nejseš blázen sama - já jsem to samé. Teď je už i on zadaný a co já? Stejně na něj myslím.(když on je fakt tak perfektní - nemůžu si pomoc) ahoj

Tercila napsal(a):

Eri nejseš blázen sama - já jsem to samé. Teď je už i on zadaný a co já? Stejně na něj myslím.(když on je fakt tak perfektní - nemůžu si pomoc) ahoj
Ivo,
dovolíš mi, abych Ti ty pocity usnadnila? Coby nezávislý, emocemi nezatížený pozorovatel? Tak tedy:
Není tak perfektní, když si začal s vaší kolegyní....................................... Toť vše.
Měj se hezky.

ahoj,
ono to taky musi být pro nezávislého a emocemi nezatíženého pozorovatele naprosto nepochopitelný. Já se už ani sama nechápu. Kdyby mi tohle všechno vyprávěla nějaká kamarádka, tak jí asi pošlu na psychiatrii.
Já vím ,že neni perfektní (to jsem musela snad napsat po jeho telefonátu, nebo nevim co mě v tu chvíli tak obměkčilo) .
Ale já se na něj vážně nezlobím, že si začal s tou kolegyní. Byl už dlouho sám a je to normální chlap, který má už největší čas na založení vlastní rodiny.Ale jak už jsem napsala, je to nepříjemný, když jí znám. Prostě se holka snažila víc než já.
Ale ono se jí to teď vrací, neni to tam růžový.Ale kdyby jí nechtěl tak s ní neni. Pěkně mě žere to, že to hrál na obě strany. To se mi nelíbí.
Teď si nějak víc vážím manžela, nic podobnýho (myslím tím - jiná žena) se u nás naštěstí za ty léta nekonalo. Ikdyž se toho konalo už opravdu dost, ale tohle né. Naštěstí. Je to fakt hnusný.