S nepříjemnýma kolegyněma na pracovišti mám taky bohaté zkušenosti, vlastně pokaždé, když jsem někde pracovala, tak tam s námi byla nějaká ta potvora!
Teď je to jeden takovej nafoukanej a rozmazlenej spratek, kterej si myslí, že je na světě sám! Neumí se zasmát, když se smějě, tak jen cizímu neštěstí. My jsme tam dobrá parta, ale ona to všechno kazí a tu svojí náladu přenáší na nás. Všechny se smějem s ona se sebere a jde pryč. Nebo je tak vzteklá, že začne se vším mlátit, že jí jde každý radši z cesty! Ze začátku jsem vůbec netušila, jak s ní mám být na jednom pracovišti, měla jsem pocit, že to asi nevydržím. Tak jsem si jí přestala všímat a mám pokoj. Je to těžké, ale nic jiného mi nezbývá.

Marsyl napsal(a):

Včera som mala v kancelárii zapnuté rádio. Ona prišla a vypla ho a išla telefonovať. Ja som ho teda išla znovu potichu zapnúť. Keď dotelefonovala, vzačala po mne jačať, že by ho bola znovu zapla, keď dotelefonuje. Ale akým tónom! Pred ešte 1 kolegyňou. Tak som jej povedala, nech na mňa nešteká. Začala vyskakovať, že ona nie je žiadny pes a že štekáme my doma po sebe. A že ja nadávam žiakom do šteniec. To samozrejme nie je pravda. Tak som jej povedala, že je zákerná, falošná a že roznáša o človeku to, čo nie je pravda. Najradšej by som jej bola vylepila a poslala ju do....  Ide ma poraziť z intrigánky jednej. Stále niečo vyrypuje, ako napr. keď príde do kancelárie, a ja som tam, hned ide vetrať, že je tam pach,...kazí mi chuť do práce a berie mi energiu. Ako sa mám voči tomu "šteňati" brániť.

A čo nadriadení ? Myslíš, že by sa ťa zastali ? Ja som raz riešila jeden opakujúci sa konflikt so šéfkou, ale tá sviňa kolegyňa, všetko poprela a nakoniec som z toho vyšla ja ako debil. Ale aspoň už prestala robiť tie veci, lebo som to povedala šéfke a už si ju nechce rozhádzať. Hmmm...
A tie dve dobré kolegyne ? Prisvedčili by ti ? Možno by nebolo od veci, vystriehnúť nejakú chvíľu o samote a porozprávať sa s tou husou v dobrom. Normálne si s ňou sadni, urob vám kávu a povedz, že si s ňou chceš na rovinu pokecať a buď priateľská. Že od začiatku cítiš z jej strany odpor a že ťa mrzí, že si ho v nej vyvolala, ale doteraz netušíš čím. Možno ti povie, že si na začiatku prehodila nejakú poznámku, čo sa jej dotkla... ale ak nebude chcieť po dobrotky, tak napíš oficiálnu sťažnosť a vypíš veci, ktoré ti robí. Ja by som si zakaždým, keď urobí nejakú blbú poznámku vybrala notes a zapísala si to.

Marsyl, ber ju ako hlupaňu, ale zákernú a to viac nebezpečnejšiu. Ja som zažila veľa podobných kolegýň, lebo som robila v účtárni. Vtedy ešte som bola štíhla, ale vlasy dlhé až na zadok, tmavý typ. Každému som predom zdravila, usmievala sa. Vadilo všetko...prečo sa usmieva, aha, ako si nesie vlasy...
Jedna kolegyňa...mala dom, manžela, 2 deti a závidela mne! Neviem čo, lebo sa som vtedy rozvedená, bezdetná a oproti nej (aj ked štíhla, vždy som mala zadok a boky, ona bola ten typ dreva, čo nemá nič (ani zadok, ani cici ani rici). Ale bola namyslená, aká je dokonalá a pritom, závidela. Vieš, už v tvári bolo vidieť, tá zloba, tá závisť. Chce si nahrabať viac, tvári sa, aká je dokonalá, ale nie je to pravda. Len to hraje. A aby ju neodhalili, že to doma asi tak dokonalé nebude, tak kope okolo seba.
To sú chorí ľudia... Rob si pre seba poznámky-niekam, čo kedy komu urobila alebo hlavne pracovne neurobila. Tvoj čas a pravda pride....

Marsyl a Ty zapínáš rádio, když někdo telefonuje? Hmmmmmmm.... to bych kolegyni neudělala. Navíc bych ještě odešla z  kanceláře, aby měla klid. To považuji za slušnost. U nás na pracovišti to takhle funguje.
Ale jinak jsem při Tobě, pokud máš starosti s nepříjemnou kolegyní....Držím palce.

Ferdo, ale jestliže chce někdo telefonovat, je přinejmenším netaktní mu do toho pouštět rádio. Jako naschvál bych brala až to, kdyby mi kolegyně vypínala rádio opravdu zbytečně. V případě telefonátu je to na místě. Toť vše. Nic a nikoho nijak nesoudím, jen píšu to, jak to chodí (v dobrém kolektivu) u nás.

Taky máme v práci jednu permanentně protivnou a naštvanou kolegyni. Ale ona je protivná na všechny ženské. Hlavně na mladší a veselé kolegyňky.
Všimly jste si holky, že mezi chlapy takové problémy nebývají? Ti si obvykle řeknou narovinu co je štve.

Marsyl,
to je těžké řešení. Utéct z kanceláře nejde, a nezmění ji také nikdo. Jde jen udělat si bariéru vůči ní, obalit se sebevědomím a jasně dát najevo, že mi leží "někde". Vztah se nezlepší, ale aspoň to nebude ubližovat.

Ach jo, lidi, proč si někteří dělají vztahy zbytečně složitější?

Jo, Marsyl,
ještě mě napadlo, zda by nebylo dobré tu kolegyni pozvat na kafčo a věci si vyříkat na rovinu. Ono to někdy pomáhá. Vyčistí se vzduch. Zkusit bys to mohla, myslím, že by to věci neuškodilo. Viděla by snahu... Napadá mě, že někdy člověk do okolí vyzařuje něco jiného, než jaký doopravdy je. Třeba je to i Tvůj případ a ona zatím nerozpoznala, že jsi fajn ženská, víš? Tak by bylo dobré ji o tom nějak "informovat", tím kafčem a tak.
Píšu to proto, že kdysi (v pravěku) na střední škole jsem měla pocit, že nejsem zábavná, že neumím být vtipná, že blabla, prostě jsem se styděla, ostatní spolužáky jsem považovala za NEJ... tak jsem se ani neúčastnila nějakých společných akcí. A pak jsem jednou někde byla, smáli jsme se, hráli hry, vtipkovali - a mně říkali spolužáci: ježišmarjá, ty jsi tak fan, my jsme mysleli, že jsi namyšlená, jak ses s námi tak nebavila....
Chci jen říct, že někdy se navzájem vidíme jinak, než jací skutečně jsme.
Držím Ti palce.

ďakujem vam všetký  za rady. Zrovna teraz sme my dve spolu samy v kancelárii a vyzerá to tzak, že je tu ticho ako v hrobe. My sa už ani nezdravíme a zmen aje v tom, že už so sebou stiahla aj druhú kolegyňu z kancelárie. Tá mladá, neviem tiež čo si o sebe myslí, ale už ani ona so mnou nekomunikuje a ledva ma odzdraví. A to sme sa ešte nedávno spolu bavili. No ale asi si to nechce rozhádzať u tej druhej kolegyne, s ktorou sú ohromné kamarátky.
takže s amy dve ďalej úplne ignorujeme a aqni sa na seba nepozrieme. Nechápem, prečo sa takto správa už od začiatku ako som sa do kancelárie vrátila z materskej. A ani sa jej nebudem na to pýtať. Ktosi tu spomenul, že s normálnym človekom sa to dá na tom kafe rozkecať. lenže ona je strašne namyslená. všetko vieš najlepšie, ona má najmodernejšie auto, dom, šaty, najlepšieho muža,...Keď je nejaká debata, všetkých musí prekričať. No proste lezieme si na nervy a je tu dusno. Ale kvoli nej určite z kancelárie neodídem.
A k tomu rádiu: Ona keď išla telefonovať nepovedala nič.  Len drzo vypla rádio. No a ja som ho potom znova zapla.  Mohla sa aspoň ozavť, že ide telefonovať, tak to vypne. Lenže tu ide o to, že ma bere ako vzduch. A keď volá a sme tu samy, tak hovorí do telefónu ako to tu nemôže už vydržať a že už aby prišla druhá kolegyňa. No proste provokuje a ja som ticho. Zatiaľ na to nereagujem, ale keď raz vybuchnem asi si to za klobúk nedá. A mimochodom mne nie je až tak čo závidieť. tak potom už fakt neviem.

Marsyl a přemýšlela jsi o odchodu? Jak píše Bety, v takovém ovzduší se nedá pracovat.
Včera jsem si přečetla kapitolu z psychologie práce o mobbingu a moc tě nepotěším. Většinou se takové ústrky stupňují, oběť dělá chyby, zmatkuje a nakonec stejně jde pryč ale s pošramoceným egem (v lepším případě jdeš sama).
A proč mne to tak bere, není dne, abych si nekousla do kyselých hroznů. No zrovna dnes to nebylo moc příjemné. Říkám si, kdybych odešla už před rokem, byla bych na jiném místě a ušetřila si spoustu kontroverzních situací.
Chápu, že nejde o rádio, jde o princip naschválů. Jako, když jsem ráno nemohla zapnout pc a zjistila, že mám všechny kabely vytažené, jako když se mi samo vypínalo a zapínalo rádio, jako když má na všechno odpověď s dovětkem, to přece každý ví. No, stokrát nic, umořilo osla...

Proc anonymne? Tahle cesta mi neprijde zrovna nejlepsi. Jestli chces neco resit, tak to res primo ale ne pres anonymy. Nejdriv bych si zkusila promluvit s kolegyni. Pokud to ale nejde, protoze komunikaci neni pristupna, tak bych to resila u reditele. Ale bohuzel musis vzit v potaz, ze ty dalsi kolegyne ji podpori a vsechno poprou...Pak bych videla, co bude dal a podle toho bych se zaridila.
Musi to byt docela drsny muset spolupracovat s takovou potvorou ale kdyby se to nevyresilo a stupnovalo se to, tak bych radsi odesla. Takova harpije ti nestoji za zniceny dusevni zdravi.