no Kaliku to jsi chtěl být vtipnej nebo co???Je jedno KDO KOHO uhodí...efekt,výsledek....nebo jako to nazvat je stejný...prostě je to hnus.....

Petous: zaráží mě jak píšeš: kdyby sáhl na děti...  bacha to je výmluva jak Brno...schováváš se za to....jak píšou ostatní...uhodil podruhé...udělá to znova....a jen t budeš muset být silná ... daleko silnější než jsi ted a udělat TEN krok......


Me: tebe opravdu nechápu proč s takovým člověkem ztácíš čas?????

Život je těžký, je to často boj a nechápu proč si to tak navíc ztěžujeme

Upravil(a) adra (19. 2. 2007 8:01)

KALIK napsal(a):

Teoretická otázka: Co když žena uhodí muže, je to stejný prohřešek?

Tohle je zajímavý Obecně se to tak asi nebere, protože průměrná ženská riskuje mnohem víc, že jí chlap naoplátku rozmašíruje ciferník (čistě že má většinou větší sílu), ale já si myslím, že je to stejně v nepořádku, jako když praští chlap ženskou. Vnímám to jako mez, za kterou už se nesmí, a to z žádné strany.

ahojky luetko...děkuju za optání....byla jsem doma sama samička nemocná...tedy nejdříve malej pak já...ale bylo to doma tentokrát fajn....tedy když pominuly ty horečky.....a ted už jsem zase v práci...a musím něco dělat....:-)))

ale taky se podívat co tu je NOVEHO.... 

Me napsal(a):

cituji:"psychické násilí:zastrašování – zlé pohledy, výhružná gesta,kritizování a ponižování – nadávky, zesměšňování, snižování schopností, zpochybňování duševního zdraví, zlehčování obav, přehlížení přání a potřeb "

přesně tohle zažívám,k fyzickému násilí nedošlo, i když mi přítel jednou řekl,že by mi nejradši dal pár facek,ale neudělal to...i tak z něho mám ale občas dost strach-jak se naštvě,přestane se ovládat a křičí na mě,je jak smyslůzbavený,nedokáže to vyřešit v klidu...jak ho to přejde,je zase v pohodě,a vysvětluje mi,že když jsem ho tak vytočila,tak se nemůžu divit,že reaguje takhle...takhle vytočit ho dokážu ale pokaždé,když se mi něco,co dělá,nelíbí,včetně zásadních otázek,že neplánuje se mnou společné bydlení apod..on to prostě řešit nechce,a když o tom začnu a nedejtobože ho z něčeho obviním,začne na mě křičet,urážet mě atd.,místo abychom to vyřešili v klidu.Já se nakonec radši stáhnu,nebo začnu brečet.Je i tohle trestuhodné?

S takovým člověkem chceš bydlet ?

Mám novou LOVE a je to žůůůžo . Tak si to užívám 

KALIK napsal(a):

Teoretická otázka: Co když žena uhodí muže, je to stejný prohřešek?

Samozrejme, že je... Problém je v tom, že sily bývajú nevyrovnané a muž to žene buď vráti, alebo ju nejakým razantným spôsobom potrestá. Nepoznám muža, čo by si nezaslúžene nechal nahovoriť(alebo vôbec uznal), že ženu vyprovokoval k facke alebo nejakému fyzickému násilia. Ženy majú podľa mojich skúseností sklony brať si na seba aj úplne nezmyselné viny...
Inak, ani hlúposť, ani násilie podľa mňa nemajú pohlavie... A existuje aj násilie na deťoch a starých ľuďopch, skrátka na slabších - to mi na tom pripadá to po*nšie, keď človek je "silák" len tam, kde vycíti menší odpor...

Domácí násilí bych řešila jinak. Muž, který se k němu sníží, je chudák, slaboch a zaslouží si poznat větší násilí. Místo zákazu vstupu do bytu bych mu zařídila nakládačku, příště by si to rozmyslel. Určitě bych nezůstala s mužem, který na mě vztáhl ruku (nebo mě ponižoval).

nemůžu to číst taky sem to zažila s manžílkem a bylo to děsný to je prosím doktor práv a když jsem se bránila tak,že sem po něm hodila hrnek trefila se do hlavy zavolal si policii záchranku kolegu právníka a vyhrožoval mi že kolega podává žalobu pro pokus o vraždu. deset let trvaly soudy kauzy podával on prostřednictvím kolegů právníků minulý týden po deseti letech skončily naše kauzy mým vzdáním se veškerých nároků na majetek protože dodnes nebyly udělány ani základní odhady majetku soudkyně z něj měla strach a můj právník mi doporučil to tímto způsobem ukončit protože říkal,žr to je ještě tak na deset let!!!Toť vše o jednom patnáctiletým manželství ať žijí naši demokratičtí soudci se svým příjmem a svojí nezávislostí už nikdy doufám...

Petous napsal(a):

Před 2 lety se to stalo poprvé,hádali jsme se a já šla nahoru do ložnice,řekla jsem ještě dole pod schody  poznámku a najednou on přiskočil a uhodil mě,spadla jsem jen kousek od prvního schodu.Dnes jsme se zase pohádali(kvůli nevlastní dceři a jeho bývalé manželce,protože se jí zastává,někdy mám pocit,že ji stále miluje)a on mě uhodil před nevlastním synem a před naším synem,spadla jsem na zema můj syn, když to viděl,tak do něj začal bušit,on se sebral a odešel,pak se po chvilce vrátil a omlouval se mi,že to takhle nechtěl,ale že jsem ho vyprovokovala,v jedné minutě ve mě zabil zbytek té lásky co jsem k němu cítila,teď cítím jen prázdno.Odešla bych od něj,ale nemám kam,mám dva malé syny a nevím jak bych je uživila.....

Petous - žiješ ?

A jak ?

Našla jsi odvahu odejít ?

Eva36 napsal(a):

Holka, holka.... jen co ti napíšu do Rodičů a dětí, tak tě vidím na Psychologický ... Já bych ti radila, aby ses obrátila na odbornou pomoc, protože takhle začíná domácí násilí (měla jsem to v rodině, takže vím). Zkus třeba www.donalinka.cz . Domácí násilí nikdy nemizí, naopak se stupňuje...mohla bych ti třeba vyprávět, jak moje máma mohla být už mrtvá...zabitá....začalo to fackou, jako u tebe.... Pokud budeš cítit, že chceš odejít, uděláš to a najdeš způsob, jakým to uděláš, kam půjdeš atd. Nejdřív se ale musíš rozhodnout. Možná že tvůj muž není až takový zmetek, ale pokud bys s ním chtěla zůstat, měl by se léčit (z vlastní vůle, z donucení to nemá smysl).... Koukni na ty stránky tý Donalinky, mají tam i telefon, určitě tě vyslechnou a poradí ti. Drž se

Určitě s výše uvedeným názorem souhlasím, ale jen doplním i mojí zkušenost z okolí, že některý muž uhodí ženu jednou a tak se za toto selhýní vnitřně stydí, že už to nikdy nezopakuje. I takhle se někteří muží chovájí, tím  samozřejmě nechci to jejich selhání omlouvat a jen řící, že existují i vyjímky a nemusí se vždy jejich  agresivní chování stupňovat.

Evamarie napsal(a):

Určitě s výše uvedeným názorem souhlasím, ale jen doplním i mojí zkušenost z okolí, že některý muž uhodí ženu jednou a tak se za toto selhýní vnitřně stydí, že už to nikdy nezopakuje. I takhle se někteří muží chovájí, tím  samozřejmě nechci to jejich selhání omlouvat a jen řící, že existují i vyjímky a nemusí se vždy jejich  agresivní chování stupňovat.

Evamarie, facka může skutečně padnout v každém vztahu Jenže z 99% nezůstane jen u té jedné facky a s tím mám zase osobní zkušenosti já

Tak já jsem na tom stejně, nestává se to často, ale tak 1 do roka ano pohádáme se on vystartuje a uhodí mě už se to stalo po 3 máme 2 letou dceru a já vždy říkám, ještě jednou a jdu, ríkala jsem to při první face a řekla jsem to i po té třetí a jsem s ním stále. Proč? Sama nevím, dcera ho miluje, on je ten hlavní sponzor rodiny já bych sama domácnost neutáhla možná až se vrátím do práce a pak...., vždy mám jako omluvenku to, že si řeknu, že je jich na tom podobně hodně jinejch.Nejsem na sebe hrdá to ne, ale stydím se za to, že jsem spolu byli 10 let než jsem se vzali a já ho nepoznala nyní jsme spolu 17 let a já si někdy říkám proč?, proč se projevil až po svatbě, proč to neudělal dřív, než jsme se vzali. A pak řeším otázku co naše dcera, když odejdu nevyčte mi třeba, že táta na ní kašle, protože má jinou rodinu, protože má děti jinde a mohu za to já. Být bezdětná okamžitě odejdu do jiného města a uvidím se s ním jen u soudu, ale když máme dítě? Bude ji chtít vídat a já jsem slaboch nezvládnu to nezvládnu se dívat do dcery očí a až bude větší ji vysvětlovat, proč tatínek s námi nemůže být, když ona ho má tak ráda. No tak asi tak,přemýšlím o tom dost často pro a proti, ale štěstí mé dcery je pro mě důležitější než moje štěstí. Kdyby jednou sáhl i na ni tak už bych to neřešila, jenže on ji miluje a ona miluje jeho.

Petruško, dvouleté dítě ani nebude řešit, že s tatínkem najednou nebydlíte a to, že se odstěhuješ neznamená, že o tatínka přijde a tak ji ten stav do budoucna přijde normální. Víc ji na trauma zaděláš, když bude svědkem toho, jak tatínek fackuje maminku a možná se naučí, že ženská má držet hubu a doma fungovat jako služka, to je fakt výbava do života, kterou dceři předáš, když si to necháš líbit. Štěstí Tvé dcery opravdu není v tom, že budeš s despotou. Takových utrápených ženských už jsem viděla (moje sousedka s takovým žije) a samozřejmě tatínek teď formou zákazů, příkazů a trestů terorizuje i dceru, která je nesnesitelná puberťačka celkově dominantního typu po něm a dohání si doma  otcem pošlapávané ego při ponižování a vysmívání se spolužákům.