ahoj macesko, me pripada hrozne zvlastni, ze jste se s manzelem takhle rychle domluvili na rozvodu- to nijak nesliboval, ze se zmeni, on s tim souhlasil? je to zvlastni proto, ze jsi psala, ze jinak je to stastny vztah. A co city, necitis nic, kdyz ho opoustis? Asi je to nejlepsi reseni, ale prekvapilo me to. Doufam, ze ty i obe tvoje deti budete stastni

drzim palce,snad to nebude jen docasne snazeni:)

maceska napsal(a):

Ahoj holky, tak se vám opět po delší odmlce hlásím. Hodně se za tu dobu u nás změnilo. Možná mě některé z vás odsoudí, ale já mu dala ještě jednu poslední šanci....Tak popořádku. Zpočátku manžel "machroval", nepřiznával nějaké své city, ale po čase si začal uvědomovat, že začíná být zle. Začal se mi omlouvat, ale já odolávala. A pak si vzal dceru stranou a upřímně se jí omluvil za to, že byl na ni občas zlý, Prosil ji, ať mu to odpustí...Povídali si spolu asi hodinu. Chtěl, aby mu dcera řekla, co jí na něm vadí, že se bude snažit to změnit. On naopak řekl jí, co mu vadí na ní. Po tom rozhovoru ( při něm jsem nebyla) jsem samozřejmě vyzvídala na dceři a ptala se na její názor. Sama mi navrhla, ať mu společně dáme ještě šanci. Souhlasila jsem s ní a manželovi řekla, že je to opravdu šance poslední. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet dál. Zatím je to do na dobré cestě, ale těžko soudit, je to teprve 14 dní. Vše ukáže čas. Tak nám držte palce
ps: teď je to takové, jako to mělo být už dávno -povídají si spolu, vaří spolu,...
No, uvidíme.

macesko hodne stesti ale bud opatrna.Ja jsem sama dite ktere ma nevlastniho otce a zazivala jsem podobne co jsi psala ty,vzdycky po nejakem incidentu se to urovnalo ale ne nadlouho.Ale samozrejmne vam to vyjit muze.

Jasně byste mu měla říct že s ním nebudete takto pokračovat, postavte jasnou hranici, pokračujte v návětěvě poradny, a zavolejte další lidi, aby vás podpořili. držím palce
PP

Ahojte: přidám jenom malý komentář.

On i mobil má svou cenu, taky jí ho vůbec dávat nemusel. Předpokladám že není rentiér takže na něj musel chvíli vydělávat. Pak když ho puberták, kterému vše padá do klína ztratí, tak at se nediví, že dostane kouř.

Že si ji kupoval dárky, taky vůbec nemusel, možná by jsi se divila, kdyby ji nic nekupoval, bavil se s ní, kamarádil, prostě chtěl být v její blízkosti a když nejsi doma zkoušel i víc...  Co by jsi raději?

Nehledej ve všem problém a nedělej z komára velblouda. může ji pořádně "pochválit", ALE nemůže ji nějak sprostě nadávat. Tam hledej hranici. Mladý je potřeba vychovávat, ale kde končí výchova a kde začíná šikana a vláda despoty?

Každému mohou ujet nervy, ale je to ČASTO, je to BEZDŮVODNĚ, nečekaně ?????????

V čem on vidí příčinu, že mu ujíždějí nervy??

Takhle to zase zapůsobilo na mne, ale je mi jasné, že asi neříkáš všechno do fora.

Pokud to vypadá na "vládu despoty, který děti tyranizuje", tak pryč od něj. Páček

Omlouvám se, ale napíšu to nehezky. Nikdy jsem nepochopila ženy, které dokážou roztáhnout nohy a nechat na sebe funět v posteli chlapa, který předtím jakýmkoli způsobem ublížil jejich dítěti. Těmito ženami tak pohrdám, až se sama divím. Víc, než nějakým zlodějem. V dnešní době lze přece mít přítele i bez toho, že bych ho musela vnucovat svému děcku doma a nějak na něm být závislá... Dušička dítěte musí mít vždycky přednost. Ááááách jo.

Ja nevim, co rict, v te situaci jsem nebyla. ale me staci, kdyz zvysi hlas manzel na naseho vlastniho syna, a uz se najezim do obrany, i kdyz v te chvili syn opravdu zlobi (je tedy jeste hodne malicky). Ale kdyby to byl nevlastni otec a jeste by ke zlobe nebyl duvod, asi bych ho prestala milovat...

Jinak ja nemela nevlastniho otce, ale nevlastni matku, se kterou jsem nikdy ve spolecne domacnosti nezila a ktera me nikdy nevychovavaka. Nicmene vztahy byly hrozne a skoncilo to tim, ze se s ni ani s otcem uz vubec nestykam, coz me chvili mrzelo, ale vzhledem k tomu, jak se pod jejim vlivem tata zmenil, uz jsem to hodila zahlavu (i kdyz popravde me to obcas jeste zamrzi). Otec me zklamal tim, ze nas, predtim dobry vztah, zahodil kvuli ni. Mohlo to byt jinak...ja s ni vychazet dobre chtela.

maceska napsal(a):

Prosím poraďte, jsem zoufalá. Jsem vdaná 13 let, mán 14-ti letou dceru z 1.manželství a 9-ti letého syna se současným manželem. Dceru měl manžel rád, dokud se nenarodil syn. Začal dělat rozdíly a došlo to tak daleko, že na dceru sprostě nadává. Jinak se nehádáme,manžeství máme celkem spokojené. Nutno podoknout, že dcera je normální, nijak nevybočující puberťačka, dobře se učí a je hodná. Nemohu nadále dopuštět,aby se k ní takto choval.Byli jsme v poradně klinické psychologie, protože dcera si na nevlastního otce poztěžovala ve škole, ale nebylo to nic platné. Chvíli se manžel snažil, ale už je to zase to samé.

Maceško, běhá mi mráz po zádech. Nemohla bych s takovým mužem absolutně dýchat společný vzduch. Také mám dítě z předchozího vztahu a se současným mužem druhé, ale když jsme se poznali, tak jsem mu zčerstva naservírovala svoje stanovisko, a sice takové, že nutně potřebuji ke svému životu, aby moje! dítě, měl on raději, nežli mě. Tak to je dodnes. Mám už i vnučku, která defacto není "jeho" vnučkou, ale chová se jako by byla a ni si nepřipouští, že by nebyla jeho. Snad se mi to podařilo chytit za pačesy hned zpočátku.
Mám známou, také má dvě děti, jednu dcerku za svobodna a druhou ze současným manželem. Situace je podobná jako u tebe. Když byly obě děvčátka malé, je mezi nimi asi 5 letý rozdíl, tak on jako táta koupil jedno lízátko, dal ho té své dcerce a ta druhá koukala. Muselo jí to být neskutečně v dětské dušičce líto a on jí ještě hajzl, kretén, zmetek, bezcharakterní ...se mi chce napsat něco sprostýho....řekl : Co čumíš!

No povím ti ,utíkej od něj, než to špatně dopadne.

venuše:
Promin, ale uz si mela nekdy z chlapa strach? A nemela kam jit?

Milá Venuše, žiju tak, abych měla takového chlapa, z kterého strach mít nemusím. A jít se dá vždycky kamkoliv.  Rozhodně žádný chlap nikdy u mě nebude mít šanci (a to nikdy) zdůrazňuij, přestože vím o tom, že "nikdy neříkej nikdy".. Takže NIKDY nebudu s žádným chlapem, který by byl zlý na mé dítě. Natolik jsem snad schopná, abych si dokázala poradit.
Ženy, které tohle zažívají, opravdu lituji, chápu, že to nemají lehké. Ale chlapi jsou doopravdy slabší, než si myslíš. Je to na ženě, co dokáže pro své dítě udělat. Především zvolit pro své dítě jako otce ne krasavce, ale dobrého kamaráda.

přečti si příspěvek v -psychologické poradně, název článku, krev není voda- je to podobné a chlapi většinou peocitnou, když dostanou nůž na krk a najednou se jim v hlavě rosvítí, věřím tomu, že se to urovná, pokud ten chlap fakt není debil.

jsem.sva napsal(a):

Tak přesně tohle jsem řešila já: zachránit dceru od tyrana nebo vzít synovi tátu /který ho stejně jako u vás šíleně rozmazloval/. Pokus o sebevraždu dcery všechno vyřešil.... Ale neměla jsem to nechat tak daleko dojít.... Teď (3 roky po rozvodu) je dcera v pohodě a syna máme ve střídavé péči.

No já zírám, přesně tohle se stalo i mě. Po rozvodu mám mladšího syna ve střídavé péči (syna EX miloval, po mojí dceři pořád řval), starší dcera svého otčíma již 3 roky neviděla (poté co ji vyhodil) a naprosto odmítá s ním mít jakýkoliv kontakt.Rky jsem se snažila udržet zdání dokonalého manželství, nikdo nic netušil, EX manžela jsem vždy podporovala, co se požadavků na dceru týče. Vždy tvrdil, k vlastní bych se choval stejně. V 8 letech jí dal facku, že nezavřela dveře, já měla mimino a nebyla jsem schopna nic udělat jak mě to šokovalo.Takovou pecku by snad člověk nedal dospělému. Byla jsem unavená, na dceru zlá, že mi komplikuje život, dnes se za to moc stydím. Byla to strašná hloupost, dávno jsem ho měla srovnat, stejně jsem nakonec utekla, protože se dost nechutně choval i ke mě, jen si netroufl moc, protože já mám dost divokou povahu, takže, když vykopl dveře on, vykopla jsem je i já. Hloky mi je moc líto, vytáhla jsem jí z toho v 16 a za par sekund 12, chvíli mi blbla z nabyté svobody ale teď  je hodná jako dřív. Střídavou péči u syna mám hlavně proto, že EX syna opravdu má hodně rád a já nejsem potvora, abych se EX mstila, ublížila bych zase jen svému dítěti.