Evo., já ti rozumím. Chápu, že jsi chtěla pomoci Evě4444 a omlouvám se ti za ten můj ostrý výpad proti tomu výroku, který si uvedla. Reagoval jsem na něj podrážděně proto, že jsem ho už na různých místech četl a slyšel tolikrát, že mě už nějak irituje. Dráždí mě ale hlavně proto, že ho často užívali lidé, kteří ho spíše zneužívali. U tebe je ale tento výrok, abych tak řekl, "v dobrých rukou". Srdečně zdravím a přeji všechno nejlepší.

a já už jsem z babinetu poučena a hluboce osobní věci sem nepíšu
A Evě můžeš věřit... ta ví velmi dobře, kterak lze informací zneužít...

helena napsal(a):

a já už jsem z babinetu poučena a hluboce osobní věci sem nepíšu
A Evě můžeš věřit... ta ví velmi dobře, kterak lze informací zneužít...

Šmarjá...

Lupino, snad si to raději ani přebírat nebudu. Ještě k těm opakovaným výrokům: Měli jsme v práci kolegu, který každý den opakovaně vykřikoval na celou hubu větu: "Hergot, já bych píchal!" Emoční náboj = úmysl ty jeho výkřiky asi měly, protože jeho nejbližší spolupracovník jednou na jeho adresu prohlásil, že "ten by vojel i rádio, kdyby neřvalo". Zpočátku to každodenní opakování zmíněného výroku působilo zábavně. Po určité době už ale to každodenní vykřikování onoho výroku lezlo všem pěkně na nervy a jejich původce začal být posílán ... myslím, že nemusím říkat kam. Myslíš, že s tím přestal? Schválně si tipni.

Lupino, nepřestal s tím. A jestli se mu z toho nakonec stala floskule, "prázdný" výraz, to opravdu nevím.

Judyna napsal(a):

Mně se o taťkovi zdává jen občas a vždy mám velkou radost, když ho ve snu vidím. A takový hřejivý pocit, protože ve snech vypadá vždy pokojně.

O mé mrtvé kamarádce, na kterou často myslím, se mi ale nezdá vůbec. Což mi příjde hrozně divné na to, kolik různých lidí a situací mými sny projde.....

Teď se mi po dvě noci zdálo o rodině mého bývalého manžela (i o něm). Ti tedy všichni žijí. Vždy dřív to byly sny hrůzostrašné, ze kterých jsem se budila, nyní byly oba sny normálně příjemné. Čemuž jsem se divila i v tom snu....

Nikdy se mi nezdál sen o někom, kdo už nežije. Jen jednou, šlo o kolegyni, zemřela na rakovinu, bylo ji 48.
Bylo to asi půl roku po její smrti, měla jsem tenkrát takové blbé období. V tom snu jsem byla smutná, ona přišla, smála se, říkala co blázním.. všechno, co mě tížilo otočila ve srandu, bylo to jak pohlazení po duši, bylo mi s ní strašně fajn.
Pak jsem si uvědomila, že už nežije a ptala jsem se jí, co tady dělá, že už zemřela a v ten moment jsem se vzbudila.

Ahoj Pajko...

Upravil(a) Dorka (8. 8. 2016 0:36)

Mne kdyz se zda o mrtvych, tak to ve snu beru za samozrejmost, ze jsou zivi. Pak mam spis rano problem s tim, ze uz zemreli... Jakoze kdyz se mi v noci zda o máme nebo tátovi, tak si musim "uvedomit" (v tech prvnich okamzicich po probuzeni), ze uz tady opravdu nejsou...
Ale jen tak mmch., z dnesni noci mam opravdu velmi zivy sen:
Protoze verim na Armagedon, Bozi valku, casto se mi o nem zda...
V mem dnesnim snu to byla noc (to je zvlastni!, vzdycky je to noc...), byl nejakej jinaci Mesic-to je taky vzdycky, vypadal, jako by na nem byly zobrazeny panelaky, nejaci lide kolem mne se nad tim podivovali, a ja rikam: No, konecne! To uz je Armagedon!
Lidi kolem mne nevericne koukali, a ja rikam: No koukejte na tu oblohu, vzdyt je uplne jina, nez obvykle... A ze jo. Vsude byly pravidelne rozlozene koule, jakoby z vaty, velikosti Mesice, rikam: To uz letej andele...
A pak jsem videla, jak jedna ta koule leti primo ke mne (citila jsem STRACH), ona dopadla tesne vedle mne, ja mela ubalenou cigaretu, ze si jeste zapalim, a zahodila jsem ji (uplne to vidim, jako by to bylo pred chvili..., lezet ju na tom spinavem chodniku, a citim, jestli me ten nas Buh vpusti do Noveho Sveta...)
No. Az ta koule dopadla, ja netusila, v co se promeni, a byla jsem v tom snu tuuuze prekvapena, ze to byl obrovskej plyšák, neco jako pes v kalhotech, v ten prvni moment, kdy se "promenil" (byl fakt obrovskej!, snad dva metry, nebo i vic...), a ja se na chvilku se bala, ze me nejak zabije...
A pak uz jsem se probudila, a bylo mi chvilu lito, ze to byl JEN SEN...

Upravil(a) Dorka (9. 8. 2016 19:13)

Mě se zdál sen, po tom, co starší synek zlobil, má takové vztekací stavy, že jsme z něho vymýtali nějakým zaříkáváním ďábla, vylezla z něj ze zad ošklivá čarodějnice, roztáhla černá křídla, odletěla a byla pryč. A od této chvíle bude synek jen hodný. Jooo, tak to byl "hustý" sen. Jinak se mi sny moc nezdají. O manželovi ještě ani jednou, co umřel. Ale jeho sestře se zdál nedávno sen, kdy se přišel rozloučit s ní do snu.