Rozárka* — 14. 6. 2012 15:28

Ahoj babinetky,
mám trochu zvláštní pocit a tak se chci jen zeptat vás zkušenějších na názor... Začnu raději pár let zátky - když jsem se před 11 lety nastěhovala do bytu, tak jsem časem zjistila, že mám doma ducha...měla jsem tam zvláštní pocit, jako bych nebyla doma s dcerou sama a jako by mě někdo pozoroval, ale jinak se nedělo nic zvláštního, do té doby jsem na něco podobného nevěřila, i když jsem byla asi na tyhle věci vnímavější asi od dětství. Natrefila jsem na holčinu, která se tím zabývala a vlastně ona přišla na to, že doma "nejsme sami" a odvedla našeho "podnájemníka" na druhou stranu. Byla jsem u toho a to co se u toho dělo mě nenechalo pochybovat (zvonil mobil, který byl bez sim a bez baterky).

Celé roky byl doma klid, neměla jsem pocit, že by tam s námi někdo byl, až zase do minulého týdne, kdy jsem došla domů a jmelí, které mi vidí nade dveřmi vždycky celý rok do dalších Vánoc, bylo na zemi a rozházené po celé předsíni a i v přilehlých pokojích....mřejel mi mráz po zádech, ale říkala jsem si, že to asi spadlo, ale háček ve zdi byl v pořádku a gumička na které jmelí viselo nepraskla. Snažila jsem se to zdůvodnit rozumem a jmelí jsem uklidila a pustila jsem to z hlavy, až do té doby, než mi druhá den má 20 letá dcera řekla, že se ve tři hodiny ráno zničeho nic probudila, koukla na mobil kolik je hodin a najednou si periferně všimla obláčku kouře (jako jde z cigarety), tak si posvítila mobilem na stěnu, jestli se ji to nezdá a lekla se, jestli nehoří třeba zásuvka, ale zásuvka u postele byla v pořádku a nikde nic...jen prý najednou měla zvláštní pocit a raději se zahrabala pod peřinu a jen odříkala "odejdi, nevolala jsem tě".... Mimochodem o jmelí jsem dceři raději nic neříkala, aby zbytečně nebyla vyděšená, protože mám pociit, že je taky citlivě založená vnímat "jiné věci", jen se toho bojí a snaží se to rozumově vysvětlovat...

A moje otázka zní, jestli to jmelí a proužek dýmu může mít nějakou souvislost a někdo nás navštívil...ať už tchán, který zemřel, když měla dcera asi 10 let a byli na sebe hodně vázaní nebo někdo jiný...mě se od 7 let ve snu pravidelně objevovala moje babička, která naposledy "přišla" když se mi narodila dcera a byla se podívat na pravnučku :-) Děkuji.

lupina montana — 15. 6. 2012 21:28

Já s tímhle nemám valné zkušenosti - ale nemohlo by to třeba být tak, že ten váš duch nebyl vymetenej nějak dostatečně, nebo jak? Že by se vrátil? Znám z blízkého okolí jen dva podobné případy a jeden proběhl jaksi definitivně, ale v tom druhým taky odváděli nadvakrát.

Selima — 15. 6. 2012 22:24

Môže to byť ktokoľvek a čokoľvek... ale vzhľaodm na to, že my sme živí, silnejší a vo "svojom", malo by stačiť povedať ono "Nevolala som ťa, vráť sa medzi svojich - tam, kam patríš"...

helena123 — 9. 10. 2012 14:28

Já jsem na duchy nikdy nevěřila, jsem racionální, pragmatický člověk. Ale po smrti dědy se u nás začaly dít divné věci (dětské hračky jako klavírky a saxofonky začaly hrát samy od sebe, v koupelně se najednou pustila sprcha a tak...). Kamarádka, která se tím zabývá, mi říkala, že se dědova duše asi nechce smířit s odchodem a uvízla někde mezi. Až mě zamrazilo,protože děda se vždycky smrti hrozně bál, takže by to mohlo být ono. Takže mi poradila, ať v klidu večer zapálím svíčku a dědovi vysvětlím, že už je jinde a že se nemá bát tam jít, že na něj budeme s láskou vzpomínat a tak. Nevím, zda to byla síla vůle, ale zabralo to a podivné věci u nás skončily.

agewa — 10. 10. 2012 7:55

helena123 napsal(a):

Já jsem na duchy nikdy nevěřila, jsem racionální, pragmatický člověk. Ale po smrti dědy se u nás začaly dít divné věci (dětské hračky jako klavírky a saxofonky začaly hrát samy od sebe, v koupelně se najednou pustila sprcha a tak...). Kamarádka, která se tím zabývá, mi říkala, že se dědova duše asi nechce smířit s odchodem a uvízla někde mezi. Až mě zamrazilo,protože děda se vždycky smrti hrozně bál, takže by to mohlo být ono. Takže mi poradila, ať v klidu večer zapálím svíčku a dědovi vysvětlím, že už je jinde a že se nemá bát tam jít, že na něj budeme s láskou vzpomínat a tak. Nevím, zda to byla síla vůle, ale zabralo to a podivné věci u nás skončily.

u nás to bylo trochu jinak. babička "nepostřehla, že už umřela. Zemřela doma , byla už nějkolik týdnů pod morfiem.