Lenicenecka — 29. 1. 2008 21:12

Mám 3 děti první syn 15let, druhý 13let s partnerem máme ještě dvoměsiční dceru.
Jsem již čtyři roky rozvedená a tím začaly veškeré naše problémy s nejstarším synem. Začal být díky tomu že jsme byli nějaký čas sami bez partnera na mě drzí a po čase jsem zjistila , že veškerá autorita šla stranou. Na obě děti totiž vždy platil byvalý manžel , protože každý problém řešil bitím , ale takovým , že se bolestí svíjeli na zemi . Vždy je bil šnůrou od vysavače . Báli se ho a aby nemusely zaživat  opět bolest, raději ho poslechli . Bylo mi jich vždy moc lito , protože já sama jsem v dětstvi byla bita vlastním otcem až tak , že mi vždy tekla červená z nosu diky jeho kopani po celém těle . Veděla jsem co proživají a jak to musí pro ně být hrozné a proto jsem se snažila každý problém vyřesit tím , že jsem si to s nimi vyřikala vždy mezi čtyřma očima v pokoji, až jsme se sklidnili. Když jsem viděla jak je manžel bije, tak jsem zakročila a nadala mu ať přestane. Vim že jsem tím srážela jeho autoritu , ale nemohla jsem se dívat  na to, jak bolestí trpí. Do dneška mám z biti mého otce já sama trauma a nechtěla jsem, aby toto zažívali i moje děti.
Abych ale přistopila k hlavnímu problému . Jak už jsem se zmiňovala, muj nejstarši syn (15) už začal zacházet tak daleko , že si již několikrát dovolil i na mě . Chtěla jsem mu za drzost dát facku a on mi chytl ruce a přetahoval se se mnou s tím , že mi vyhrožoval a ať toho nechám, nebo uvidím . Začal mi sprostě nadávat ať jdu do piče a že nejsem jeho matka a nikdy nebudu . Po tomhle incidentu vždy odejde pryč a vráti se až večer .
Největši problém je u nás zřejmě počítač , protože se synem jinak vychazim v pohodě. baví se se mnou, svěřuje se mi, vykládá o škole.... a pokud je na PC a já po něm něco chci, vytočí se a začne být agresivní . Hraje si na něm každý den hru a pokud se mu ve hře nedaří, tak je zlý a agresivni i k mladšimu synovi . To co po něm vyžaduji je pouze každodenní umývaní, nebo utíraní nadobí s tím , že se v s druhým synem střidají . Je to proto, že mám alergii na saponáty ze kterých mám vyrážku a moc mě tím pomůžou . O nadobí mu řeknu dostatečně dopředu , aby si mohl v klidu dohrát hru a i tak je protivný a zlý. Kolikrát chytne takový záchvat agresivity že ho vyrušuji , že začne mlátit do nábytku do stěn, háže vším, co mu příjde pod ruku a židle není vyjímkou. Nahání mi starach. Nesmím na něho vubec promluvit a pokud mu za tohle chovani zakaži počitač  je to ješte horší. Posílá mě do piče .........
Prosim poraďte mi, protože opravdu nevím co s nim dělat. Přemýšlela jsem už o tom, že PC odvezeme pryč, ale mám strach, že závislost na hře je tak silná , že si ji bude vyhledávat u kamarádů .  Mám také obavy z toho, že pokud si dovolil na mě jako na vlastni matku, dovolí si časem i na ostatni členy rodiny . Moc Vám předem děkuji za přispěvky

Martinka1 — 29. 1. 2008 23:06

Ahoj :-) Nebylo by řešení nejstaršího syna dát do výchovy otci? Jedna známá má tři děti, a na výchovu nejstaršího syna nestačila - otec ano, tak ho vychovává on.
Jinak myslím, že syn se chová tak, jak to viděl u táty - no a teď už v rodině táta není, on je nejstarší chlap v rodině (zřejmě Tvého nového partnera jako autoritu nebere), no a tak se chová jako táta.
Bylo mu zřejmě strašně ublíženo, jaká je to výchova, mlátit děti až se svíjí bolestí.
Řešením může být taky psycholog, zajdi tam buď sama nebo se synem.
Ale začla bych to řešit, a nečekala bych.

Lenicenecka — 29. 1. 2008 23:50

Děkuju moc za radu, ale problém je v tom, že otec si je bere k sobě jednou za půl roku a to se mu ještě musí sami telefonicky ozvat. Nemá o ně zájem a ani tam už jezdit nechtějí. Nemá zájem se s nimi vidět, na tož je vychovávat a navíc mi řekne, že jsem si je do své péče vzala já, tak at si s tím poradím sama.

Helča2 — 30. 1. 2008 0:00

Asi bych taky jako první variantu viděla toho psychologa.Tvůj současný partner by měl synovi vysvětlit,jak se má chovat nejen k tobě,ale i ke svému bráškovi.Takové chování není normální.
Ale větu : ,,Když jsem viděla jak je manžel bije, tak jsem zakročila a nadala mu ať přestane. Vim že jsem tím srážela jeho autoritu , ale nemohla jsem se dívat  na to, jak bolestí trpí. Do dneška mám z biti mého otce já sama trauma a nechtěla jsem, aby toto zažívali i moje děti. ,,. Jak jsi mohla napsat,že jsi srážela autoritu otce před dětmi?BM byl hrubián,tvůj otec taky a ty to skoro omlouváš.
Nedopusť,aby syn byl taky takový .........

alka — 30. 1. 2008 9:18

Ahoj, tiež si myslím, že syn kopíruje chovanie jeho otca. Ak bol tvoj bývalý manžel, agresívny a hrubý a všetci mu ustupovali len preto, aby bol v dome kľud, tvoj syn proste vie, že krikom a agresiou si tiež doma vynúti, čo chce. Nechcem byť moc pesimistická, ale platí staré dobré príslovie, ohýbaj ma mamko, pokiaľ som ja Janko....no a myslím si, že syn je vo veku, kedy už je Jano a bude to sakra ťažké, ak sa ti to vôbec podarí. Naozaj prepáč, nedodala som ti moc optimizmu, ale už je vo veku, kedy má vlastný rozum, vie rozoznať čo je dobré a čo zlé, navyše je v puberte, ovplyvňujú ho aj kamaráti.......

alenak — 30. 1. 2008 9:59

Holky, obdobnou situaci řeší moje setsřenice, klukovi je 15, měla ho v 17, výchova byla cukr a bič - rodiče byli mladí a nezvládali... Kluka otec také mlátí, matka je zase přehnaně ochranitelská, ale výsledek je ten, že kluk si na matku už dovolil vztáhnout ruku.
Proč to tu píšu je fakt, že zkusili zajít k psychologovi, nicméně kluka tam dotáhli skoro násilím, on se proti tomu vzepřel a tam zarytě mlčel a psycholog jim řekl, že s ním nic nezmůže, pokud kluk takto revoltuje...
Takže jen tento postřeh - myslím, že psycholog není řešení, pokud to dítě tam nechce. Možná je nějaké rady pro matku, u nich to ale nezabírá... bohužel :(
Jinak ta popisovaná situce (zejména záislost na počítači) je úplně totožná, rozdíl je jen v tom, že tam otec je v rodině, nicméně pokud není fyzicky přítomen, kluk si na matku dovoluje... Otec to pak řeší tak, že kluka zmlátí... No, začarovaný kruh...

dusička — 30. 1. 2008 10:20

Já vím, ono se to dobře říká a radí.
Co zkusit ukázat,že se ho nebojíš. Musíš být kápo a nejsilnější ty. Až umeješ nádobí - můžeš na pc.

Romča — 30. 1. 2008 10:39

Leni,

mám hodně podobný problém s výchovou.Akorát se teda nebojím , že by na mě vztáhl ruku.
Už jsem prošla -li, různé poradny, psychology i psychiatra a celkem bezvýsledně.
Jediná rada, utvořit mu pomyslné hranice a postav zeď(máma)a nepustit ho přes ní, ať naráží.Musí zjistit že neuhneš.
Můžu říct , že je to hodně psychicky náročné!!!
Jo a počítače, pro naše pubertální děti, to je na :dumbom: Jak já říkám vymývání mozku, jsou úplně mimo , tak jak píšeš.
Když mu ho zakážu, tak si hledá "zábavu" jak by mě vytáčel dál.Pořad se snaží nade mnou zvítězit.
Hodně síly  R.

PavlaH — 30. 1. 2008 11:04

Já bych si s ním zkusila promluvit jako s partnerem. Přeci jen není malý harant. Stanovit mu hranice. A když je nebude dodržovat klidne ho nechat poslat do diagnostického ústavu. Musíš být ale rozhodnutá svoje slovo dodržet. Tady nepomůže vyhrožovat. On musí vědě,t že bys to skutečně udělala. V takových rozmluvách je nejlepší třetí, nezaujatá osoba.

Lenicenecka — 30. 1. 2008 15:22

Děkuju všem moc za příspěvky. Moc jsem nad tím vším večer i dnes přemýšlela a napadla mě jedna věc. Musím mu opravdu ukázat, že se ho nebojím, ale nejen to, on musí přijít sám na to, že mě vlastně potřebuje. Rozhodla jsem se mu nechystat svačiny, společné obědy o víkendech budou asi takové, že naložím na talíř pouze nám, on až bude mít hlad se obslouží sám......at se chlapec postará, když si myslí, jak je dospělej. Nemám chut se s ním už ani bavit, protože tyhle situace jsou u nás už dost často a veškerá domluva byla vždy zbytečná. Dnes  po včerejším incidentu nedošel vůbec domů až v jednu ráno a to se doma ani neukázal, jen potichu zkoušel odemčít dveře a když slyšel, že jde někdo předsíní, tak rychle utekl o dvě patra níž. Přítel šel za ním, co blbne a at jde domů. Syn jen řekl, proč... a to je vše. Přítel mu říkal, at si klidně spí tedy na chodbě a on tam opravdu přespal. Ráno šel pak do školy, doma se nestavoval.Snažil se mi nahnat strach, protože ví, že vždycky já jsem ta, která po hádce zkouší komunikovat. Tentokrát jsem neudělala nic a jen jsem v klidu čekala. Až dnes odpoledne došel domů reagovala jsem tak, že jsem mu neřekla ani půl slova a tohle hodlám dělat do té doby, než ho napadne se mi za všechno omluvit. Překročil veškeré hranice a ty se jen tak neodpouštějí. Nikdy jsem nikde neviděla takové chování k vlastní matce.

Helča2 — 30. 1. 2008 21:27

Držím palečky   :jojo:

PavlaH — 30. 1. 2008 21:51

Lenicenecko, to je všechno hezké ale i to mlčení dokáže být pěkně agresivní. Ale vydrž. Jednou ses pro to rozhodla tak bud důsledná. DOporučuju ale použít to jen výjimečně, měl by následovat hovor a stanovení pravidel.

Mamka mi kdysi udělala to samé. Bylo to strašné, ale pak už se se mnou dalo i mluvit,. ;)

Simonas — 4. 2. 2008 15:57

Ahoj,
tvuj syn je v puberte. Tim, ze jsi byla jistou dobu s nim sama, tak mel pocit, ze je on tim hlavnim. To, ze jsi si privedla partnera, mohlo jeho pozici ohrozit a cele mi to pripada, ze chce jen pozornost. Sice nevybiravym stylem. Pocitacove hry muzou byt jeho relaxem ale i nahrazkou. Nepsala jsi jake hry hraje, ale predpokladam, ze v tomto veku to budou bojove. U her na pocitaci muze byt nebezpeci prechodu na hraci automaty - je to normalni zavislost. Syn potrebuje vedet, ze ho mas rada a vy si potrebujete vyjasnit pravidla hry. Nesmis ustoupit. Jak se chova mladsi sourozenec? Je hodny, zastane se tebe pred brachou. Zkus sama zajit do psychologicke poradny nebo rodinne poradny. Treba ti ten odbornik pomuze najit cestu a doda ti odvahu k raznemu reseni problemu. Vim, ze je to tezke pro tebe a celou tvou rodinu. PC bych mu tam nechala... ale odinstalovala hry, pokud ma konzoli - tak pryc s ni. PC jen ke studijnim pracem. Internet - jen pod heslem. Domaci praci - denni rozpis, ktery se ovat. Pokud ne, budou sankce. Nedostane jidlo - musi si ho pripravit sam. Nedostane ciste obleceni - musi si ho vyprat sam. Pokud nepouzije slova prosim a dekuji, nebude ani televize. Zabavila bych mu vse co ma rad - casopisy,knizky, telefonaty - pokud ma mobil - odevzdal by jej.

Lenicenecka — 4. 2. 2008 21:27

Tak zatím se synem  komunikujeme prostřednictvím papíru. Co po něm potřebuji jako je nákup, utřít nádobí...mu napíšu. On papír zmačká hodí před pokoj, ale udělá to. Jen mi odepíše, : říká se prosím, to tě neučili? Vysmívá se mi tímto a nic si z toho nedělá. Je mu vše jedno. Jeli jsme na víkend s přítelem a mladším synem pryč a já staršímu stanovila pravidla, co musí udělat jako je nádobí a že nepůjde na PC. Pokud něco z toho nesplní, nebo poruší zákaz řekla jsem mu, že mu odnesu z pokoje televizi. Požádala jsem mamku, aby na něho dohlídla, protože jsem nechtěla, aby někde ponocoval a on i přez to porušil zákaz a zjistili jsme, že byl potajnu na PC. a to jsme mu vzali i šnůru od PC. Řekla jsem mu, že mu televizi odnesu, aby se na to připravil a on mi na to odpověděl, že jsem trapná a že mu jsem u pr.... To mě opět šokovalo. Vzala jsem mu zatím jen video, protože mám strach, že nebude už chodit domů vůbec a nevím, jestli jsem neudělala chybu. Před chvilkou se za ním zapraskly dveře a odešel pryč. Už mi ani neříká, kam jde, tak jsem vylezla a před dvěře a zeptala se, kam jde, odpoved zněla nikam, Zeptala jsem se ještě jednou a přitom jsem mu řekla, že odedneška mi bude hlásit kam jde , protože mám za něho zodpovědnost a nebude si dělat co chce. Zase se na mě s výsměchem podíval, řekl kam jde a odjel. Chová se ke mě, jako bych byla povl a nenáviděl mě. Nebaví se s celou rodinou a když mu mladší syn řekl několikrát ahoj, tak mu ani neodpověděl a s přítelem se taky nebaví, přitom mu nic neudělal. Navíc to co jsem začala mi kazí moji rodiče, protože bydlí pár metrů od nás a mamkla je tady 2x až 3x v týdnu. Jsou na straně syna a on to ví. Od té doby je to ještě horší. Mám prý přehlížet jeho chování i to, že mě posílá do piče a mlátí vším... protože za to může puberta. Tak asi až někomu ublíží, tak to taky svedou na pubertu. Nechápu jejich jednání. Taťka tady dokonce byl, že mi chtěl pomoct za synem a měl s ním pohovor, ale pokud je na straně syna, tak nevím, jaký to mělo význam. Jen situaci zhoršil. Mám podporu jen v mé sestře a ve vás.

PavlaH — 4. 2. 2008 21:35

Lenicenecko, pokud příkazy splní, je vše ostatní skutečně jen poza, ale ze svých pravidel neustupuj. Ted je to opravdu jen, kdo z koho a kdo dřív ustoupí. Bud důsledná a dodrž vše co řekneš. Nejsi-li tím jistá, ani to nevypouštěj z úst. Jak jinak zjistí, co myslíš vážně a co je výhrůžka?

Rodičům bych řekla, že pokud tě nepodrží, tak at si ho k sobě na výchovu vemou...... Drsné, ale poučné. Mamince klidně zakaž vstup. Kruci je to tvoje odpovědnost a ona to musí pochopit. Pokud nepomůže, tak at aspon neškodí.

Promin, nějak jsem se rozohnila. Já byla takhle vzdorovitá za jiné doby, u mě stačily tři týdny dušení. ;)

Lenicenecka — 4. 2. 2008 21:49

Mamce jsem jasně řekla, že tam chodit nebude, pokud mi ještě navíc podrývají autoritu a ona s tím souhlasila. Řekla jsem, že to bude jen na čas, než se vše vyřeší. Ještě že můj mladší syn je v poho. je moc hodný a splní si každy zadaný úkol. Ten problémy nedělá a prot se k němu chovám pěkně. Starší to vidí a samozřejmě se cítí odstrčený, ale každý podle svých zásluh. Nedokáži teď v této situaci za ním přijít a promluvit si s ním, protože když vidím, jak se mi vysmívá... Je ted ještě větší pán...

ita — 4. 2. 2008 21:57

Leni, je to puberťák a žárlí na Tvého partnera, Vaše dítě... Jedete pryč a jeho necháte doma. Cítí se zrazený, osamělý a brání se agresivitou. Chce to moc trpělivosti a citlivý přístup. Měla jsem to teď v rodině, osmnáctiletá brečela, že ji nikdo nemá rád, že všichni mají hodou maminku, jen ona jí je ukradená. Taky se k matce chovala hrozně, utíkala z domu. Její matka také má nového partnera, který navíc zasahoval do výchovy. Zkus si s ním promluvit, stanoviit pravidla a ukaž mu, že ho máte rádi.

dusička — 4. 2. 2008 22:43

A co to zkusit úplně jinak?
Od druhého konce. Chválit chválit, byt za maličkost. Myslím,že se cítí,že ho nikdo nemá rád a nejlepší obrana je útok. Podle mého je blbost, zakazovat PCkdyž jste odjeli. To se dalo čekat, že na něj půjde. Co nejmín zákazů. Pochválit ho - ironicky - za to že je tak hodný na matinku která ho vychovává?
Já nevím, z tvých příspěvků mi přijde, že si na něho alergická, a to si myslím,že je špatně.
Žářlí nejenom na tvého partnera, ale i myslím na poslušného mladšího bráchu. Co si budeme povídat, každý nejstarší sourozenec si myslí, že toho mladšího máme raději (byla jem nejstarší)

danina1 — 4. 2. 2008 23:51

Ahoj všichni,musím už také přidat svůj příspěvek,protože znám tohoto chlapce moc dobře(jsem totiž jeho teta).Od malička je velmi agresivní a neochotný něco pro druhého udělat.Je celý povahově po svém otci,nemá srdce na pravém místě.Myslím,že puberta je pro každého velmi těžké období,ale takhle se chovat k matce,to je prostě neomluvitelné.Jeho slova k ní jsou asi taková:Jdi do piče,vypadni z pokoje,jsi kráva,mám tě u pr..., seš trapná,nejsi moje matka a nikdy nebudeš apod.Mnohokrát byly v jejich rodině dány pravidla,mnohokrát si o všem povídali,ale všechno bylo asi marné.Nesnáší svoji matku a nemá k ní vůbec žádnou úctu.Před třemi měsíci ho dali kvůli špatnému držení těla do sádry a jeho matka nematka,v té době ještě těhotná,za ním denně chodila a byla s ním v nemocnici mnoho hodin, a to jen proto,aby se necítil osamělý a aby mu dala lásku,kterou potřeboval.A teď je to ta nejhorší osoba na světě.Je to velmi smutné:(Nevím, jestli existuje nějaké řešení a jestli je ještě šance tento vztah zachránit.Moc bych si to přála:)

Jitka8 — 5. 2. 2008 9:16

Ahoj,moc ti přeji,aby se vše v dobré obrátilo.
Jaký vztah má tvůj syn se svým tátou?Co kdyby šel načas k němu?Existuje střídavá péče o dítě.Ty by ses dala nervově dohromady a syn by si snad uvědomil,jak se chová.To co si dovoluje k tobě,tak si dovolí i ke svému tátovi?

Napadlo mě,co kdyby jsi si s ním psala přes mail.Ale aby nevěděl,že jsi to ty(nová e-mailová adresa).Psala by sis s ním jako jeho vrstevnice, a třeba by se ti časem svěřil,co ho trápí.
Hlavně s tím vaším problémem něco udělěj,aby se to nezačalo stupňovat.
K psychologovi zajdi sama,pokud syn nechce.
Já mám 2 dcery 17 a 14 let.Jsem taky rozvedená.Mladší dcera si s mým nynějším přítelem rozumí méně než ta starší.Kdyby jí její táta řekl,že nebe je oranžové,tak má pravdu,ale můj přítel by ji neměl.Starší dcera zase nedojídá svačiny ve škole,tak jsme to vyřešili,tak,že si jídlo chystá sama nebo si koupí za peníze z brigády.Máš vidět,jak své penízky počítá.

Nevzdávej to!!!Chce to váš problém vyřešit,co nejdříve.Nebo tvůj vztah se synem bude totálně ztracený a ještě,aby to nemělo dopad na tvůj vztah s přítelem.
Brzy se ozvi.Myslím na tebe.

MichalVrabec — 14. 8. 2013 10:06

no holt :D tvůj syn má nad tebou kontrolu :D ale je to docela smutný že tě nenávidí na to že táta byl nejlzejší